I vězni mají duši. A chtějí se o ni starat
Může to znít neuvěřitelně, ale lidé za mřížemi mají čím dál častěji zájem o rozhovor s duchovními. České věznice sice opustilo po amnestii Václava Klause na počátku tohoto roku více než 6 400 vězňů, podle hlavní kaplanky Květoslavy Jakubalové je ale zájemců o duchovní službu ve vězení stále dost.
„Zájem o duchovní službu rok od roku stoupá. Loni proběhlo 24 tisíc rozhovorů s duchovními, ať už vězeňskými kaplany, nebo dobrovolníky z řad kněží a farářů, kteří do věznic docházejí. Rok předtím proběhlo 2 a půl tisíce rozhovorů a na aktivitách s duchovními se vystřídalo 32 tisíc obviněných a odsouzených. Loni už to bylo 56 tisíc lidí,“ upřesnila Květoslava Jakubalová.
Služba není péče a naopak
Na vězeňské duchovní službě a duchovenské péči se v České republice podílí celkem osm církví. Duchovní službu prokazují vězeňští kaplani, kteří jsou zaměstnanci jednotlivých věznic.
Duchovenskou péči naopak poskytují dobrovolníci, a to jak laici tak i duchovní. Ve věznicích mají omezený pohyb, částečně to ale může být výhoda, soudí Renata Balcarová, předsedkyně občanského sdružení Vězeňská duchovenská péče.
„Obvinění i odsouzení vidí, že za nimi dobrovolník přišel ve svém volném čase a na své náklady. To v nich mnohdy vzbuzuje vděčnost,“ vysvětluje Renata Balcarová.
Za kaplanem chodí hlavně „něcistí“
Ve vazební věznici na Pankráci s obviněnými pracuje kaplanka Simona Tesařová. Sama říká, že nejčastěji za ní přicházejí ti, kteří v něco věří.
„Něco hledají. Říká se jim „něcisti“, ten pojem určitě znáte,“ usmívá se kaplanka. Spolu s obviněnými se zamýšlí nad mnoha věcmi. Nejen nad náboženstvím, ale třeba také nad vztahy a co se s nimi dá dělat, když jsou pokažené. Simona Tesařová se považuje hlavně za průvodce těch, kdo se ocitli za mřížemi.
„Spousta lidí za mnou přijde zkrátka proto, že je ve stresu,“ domnívá se kaplanka. „Důležitou součástí práce s obviněnými je zpěv,“ doplňuje Simona Tesařová. Jednak texty písní otevírají prostor k další debatě, jednak zpěv obecně navozuje dobrou atmosféru pro všechny, včetně kolemjdoucích dozorců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
