I Polsko odkládá referendum o euroústavě

Tam se však rozpory mezi členskými zeměmi, zvláště kvůli rozpočtu spíše prohloubily. Kwašniewského, který navrhoval, aby se v Polsku referendum konalo společně s prvním kolem voleb prezidentských 9. října navíc kritizovala domácí opoziční pravicová seskupení. Ta dokument o evropské ústavě totiž považují po krachu ve Francii a Nizozemsku za bezpředmětný.

V Polsku se však zatím ani nerozhodlo, jakým způsobem by měla být evropská ústava ratifikována, zda plebiscitem, nebo v parlamentu, jak to udělalo třeba Slovinsko. Stoupenci hlasování v Sejmu jsou ale u našich severních sousedů v menšině. Když tento týden polský premiér Marek Belka tuto možno veřejně navrhl, byl jeho návrh považován za překvapivý a nenalezl zatím dostatečnou podporu. Prezident Kwašniewski v reakci Belkova slova o ratifikaci v parlamentu odmítl s odůvodněním, že o tak klíčovém dokumentu musí mít možnost rozhodnout všichni Poláci s volebním právem. Realisticky ale přiznal, že to bude starost až pravděpodobně jeho nástupce v prezidentské funkci, nejspíše až příští rok.

Poté, co se odložit schvalování na neurčito rozhodly Velká Británie, Dánsko, Finsko, Irsko, Portugalsko,Švédsko a Česko, není ani polský Sejm příliš tlačen do urychleného rozhodování o způsobu ratifikace.

I když maršálek sejmu Wlodzimierz Cimoszewicz zdůraznil, že by o způsobu schvalování ústavy měl rozhodnout ještě stávající parlament, jehož kadence končí na podzim. I Polsko, ale nyní jak se zdá bude vyčkávat. Politoložka Lena Kolarská -Bobiňská v této souvislosti konstatovala: "Je třeba si přiznat, že teď k ratifikaci není vhodná chvíle. Uvažuje o ní celá Evropa. Bylo by asi těžké vysvětlit polské společnosti, proč organizujeme referendum a ratifikujeme, když tolik zemí euroústavu odmítlo, a v dosavadní podobě asi nikdy nebude platit."

A jak se k současné situaci staví obyvatelé Polska. Podpora hlasování po posledních událostech v Evropské unii pochopitelně poklesla. Podle sondáže, kterou minulý týden zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění by hlasovat o euroústavě šlo 54 procent dotázaných, což je o 7 procent méně než v květnu. Centrum přikládá pokles zejména odmítnutím ústavy ve Francii a Nizozemsku a samozřejmě pochybnosti, zda má za těchto okolností ratifikace ještě vůbec smysl. Výrazně za poslední měsíc také poklesl počet příznivců současného textu ústavy. Podporuje ho o 17 procent méně Poláků, než před měsícem. Nyní je pro 43 procent, zatímco ústavu by odmítl zhruba každý čtvrtý hlasující Polák. Naši severní sousedé také nejsou schopni říci, zda je odmítnutí ústavy ve Francii a Nizozemsku pozitivní nebo negativní. Ukázalo se totiž, že se ústavou zabývá poměrně malá část populace a její znalosti o ní jsou spíše jen dílčí. Ústavou se někdy zabývalo pouze 37 procent dotázaných, zejména s vyšším vzděláním, zatímco 60 procent dotázaných konstatovalo, že je text evropské ústavy vlastně vůbec nezajímá.

A tak se i Polsko, navzdory siláckým tvrzením vlády krátce po neúspěchu ve Francii a Nizozemsku, že v ratifikaci je třeba pokračovat za každou cenu zařadilo mezi země, které váhají. Není divu. Hlasovat o dokumentu, jehož nynější text je nepřijatelný pro klíčovou zemi jako je Francie asi opravdu nemá smysl a byly by to pro polskou státní kasu jen zbytečně vyhozené penze. A navíc, klesající trend podpory ústavy mezi veřejností může i nadále pokračovat. Polsko by se tak dokonce za určitých okolností mohlo zařadilo mezi státy, které nynější evropskou ústavu zamítly.