I okupanti měli svou rozhlasovou stanici. Vltava vysílala od 21. srpna 1968 z NDR

16. květen 2018

Jak je možné, že německá Vltava věděla o naší budoucnosti víc než samotní politici? Víme už o srpnových událostech roku 1968 opravdu všechno?

„Asi něco zcela neznámého ve vztahu Praha-Moskva už historici nenajdou. Je ale čas na analýzu osobních zážitků těch, co u toho byli,“ říká rozhlasový redaktor a dokumentarista David Hertl.

V archivech Českého rozhlasu se dochovalo velké množství záznamů vysílání, a to nejen krizových srpnových dní. 

Velkým objevem ale pro nás byly záznamy stanic, které provozovali sami okupanti. Nejznámější byla stanice Vltava, která začala vysílat hned ráno 21. srpna 1968 z Německa.
David Hertl

Její sídlo bylo v Berlíně, ale vysílač měli v Drážďanech. Byla to prý propaganda, na začátku vysílaná velmi špatnou češtinou, ze které si Čechoslováci nic moc nedělali.

„Nejhorší na tom je, že když se do záznamů zaposloucháte, tak to, jak se v Československu pak mluvilo po dubnu 1969, tedy po nástupu Gustáva Husáka, to Vltava vysílala už v srpnu až září 1968. Obraty, formulace i názorové postoje jsou úplně stejné. Asi měli východní Němci velmi dobré spojení s Moskvou.“

Vysílání Vltavy nakonec skončilo, ale až v únoru 1969. „Stačila ještě velmi svérázně okomentovat smrt Jana Palacha, ale k Husákovi se už nedostala.“ Zajímavé taky je, že všichni v berlínském rozhlase, kteří se na vysílání Vltavy podíleli, pak dostali poukazy na nákup nového Trabantu. A bylo to kolem 80 lidí.

Rakousko se bálo

Dějiny se tak už přepisovat nebudou, přesto Hertla zaujala osobní statečnost tehdejšího rakouského velvyslance v Praze a pozdějšího prezidenta Rudolfa Kirchschlägera.

Rakousko se invaze hodně bálo. Dokonce se připravovali na to, že se Sověti nezastaví na hranicích a pokusí se vrátit do své původní okupační zóny, kterou tam dřív měli. Vystupovali tak mimořádně opatrně,“ popisuje dokumentarista.

Nabádali tak i svého velvyslance Kirchschlägera, aby nerozdával rakouská víza jako na počkání. „On ale neposlechl, protože jinak by se prý ocitl v největším rozporu se svým svědomím.“ Nakonec „rozdal“ na 80 tisíc víz a dohromady přes Rakousko emigrovalo po roce 1968 přes 200 tisíc Čechoslováků.

autoři: Jan Bumba , lup
Spustit audio

Související