I nepoučitelní lidé potřebují střechu nad hlavou, říká ředitel Agentury pro sociální začleňování
Stále více obcí odmítá vyplácet doplatky na bydlení s odůvodněním, že tak chtějí bojovat proti obchodu s chudobou. Obhájci lidských práv ale tvrdí, že opatření dělá ze sociálně slabých občany druhé kategorie.
„Nevyhlašujeme bezdoplatkové zóny na celá území, jsou to spíš sídlištní zástavby. Je to titěrná práce, protože musíme mapovat a pak dokládat výskyt sociálně nežádoucích jevů,“ vysvětluje radní města Karviné a zároveň ředitel místní městské policie, Petr Bičej (ČSSD).
K takovým jevům podle něj patří narušování veřejného pořádku, občanského soužití, zvýšená míra užívání drog a alkoholu, případně prostituce.
Často si říkáme, co s těmi lidmi pak bude. Ale musíte si spíš položit otázku, kolikrát už dostali šanci. Jestliže, když vám někdo dá šanci, a vy do podané ruky plivnete, tak to má být donekonečna?
Petr Bičej
Bičej zdůraznil, že jim jde o podchycení hlavně těch, co se nově přistěhují. „Opatření zavádíme proto, abychom nerozšiřovali ghetta a hlavně zamezili přílivu dalších lidí s problémovým chováním,“ tvrdí.
„Karviná je strukturálně postižené město. Máme problémy s vysokou koncentrací lidí, kteří žijí nepřizpůsobivě, a nějak si musíme pomoci. Protože to nikdo jiný neudělá,“ dodává.
Jednoduchá řešení nefungují
Podle ředitele vládní Agentury pro sociální začleňování Davida Beňáka (ČSSD) ovšem vyhlášení bezdoplatkové zóny v konečném důsledku nepomáhá. „Dopadá totiž i na ty, kteří žijí řádným způsobem života. Taky to omezuje pohyb ostatních obyvatel, kteří sice pobírají dávky v hmotné nouzi, ale nejsou to problémoví sousedé,“ poukazuje.
V Kladně se nedá žít. Omezíme počet nepřizpůsobivých, slibuje primátor Volf
Primátor Kladna Milan Volf chce označit celé město za vyloučenou lokalitu. Důvody můžou překvapit. Chce, aby se z Kladna nestalo ghetto, tedy sociálně vyloučená lokalita. Skutečně nemají města a obce jinou šanci, jak zabránit obchodu s chudobou a rozrůstání problémových míst než kladenskou cestou? „Pro nás je to jediný způsob, jak můžeme zastavit další přistěhování sociálně slabých a nepřizpůsobivých,“ uvedl v pořadu Pro a proti Volf.
Beňák připomíná, že původním záměrem opatření bylo zabránit vzniku nových sociálně vyloučených lokalit. Dnes totiž tzv. obchodníci s chudobou koupí bytový dům, do kterého nastěhují lidi bez jakéhokoli vztahu k městu. V takových případech je prý vyhlášení zón v pořádku.
Ke zlepšení života obyvatel je ale třeba využít zcela jiné postupy. Takovým příkladem je podle Beňáka město Dubí. To se dokázalo vypořádat s prostitucí i kriminalitou: „Mají 38 strážníků, což je nebývalé. Ale taky snížili kriminalitu téměř na nulu a důslednou prací městské policie vytlačili prostituci.“
Uvědomujeme si, že jsou i nepoučitelní lidé. Ale i oni potřebují střechu nad hlavou.
David Beňák
Beňák poznamenává, že přístupy obcí jsou různé, některé vyhlašují bezdoplatkové zóny jen na konkrétní ubytovny nebo domy. „A vedle toho masivně podporují sociální práci a posilují bezpečnost. Je to mravenčí, usilovná a náročná práce. Stojí to veřejné prostředky, ne vždy malé, ale jiná cesta asi není,“ podotýká.
„V Ostravě byla jedna lokalita dlouhá léta považovaná za problémovou. Zavedli systematickou komunitní práci a kvalita bydlení se zlepšila. Výrazně. A pokud se tam nastěhuje někdo, kdo nerespektuje pravidla soužití, tak si to vyřeší pěkně mezi sebou,“ uzavírá.
Související
-
Problém s chudobou a sociálním vyloučením musí stát řešit koncepčně, konstatuje Šimáček
Náklady státu na příspěvky na bydlení v uplynulých letech výrazně vzrostly, sociálně vyloučených lokalit ale neubylo. Právě naopak, je jich víc než dříve.
-
Spor o reformu dávek na bydlení: Vláda sníží příjmy těch nejchudších, kritizuje Čižinský (KDU-ČSL)
Vláda prý vychází ze špatného předpokladu, že pokud lidé v důsledku reformy přijdou o bydlení, tak jim ho poskytnou obce. „To je bohužel iluzorní,“ dodává starosta Prahy 7.
-
Musíme lidem zajistit standardní sociální byty a naučit je v...
Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje postavit asi 50 tisíc tzv. sociálních domovů, malých bytů s nižším standardem. Našli by v nich dočasné ubytování lidé, kteří ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.