I na znalecké posudky jsou výběrová řízení. Rozhoduje rychlost a cena, potvrzuje expert

30. listopad 2016

Čeští advokáti si stěžují na práci soudních znalců, prý ovládají tuzemská soudní řízení a jejich posudky jsou čím dál méně kvalitní. Je na čase znalce více kontrolovat a dbát pečlivěji na jejich výběr?

„Setkávám se stále častěji s tím, že je více posudků, které jsou naprosto rozdílné,“ uvedl v pořadu Pro a proti předseda Unie obhájců Petr Toman.

Takový stav je pro justici neřešitelný. „V okamžiku, kdy mi několik státem jmenovaných soudních znalců na stejnou otázku dá několik odpovědí, tak je to špatně. Dovedu si představit obory, kde budou mírně odlišné odpovědi, ale ve většině oborů by měla být odpověď stejná,“ tvrdí právník.

Podle něj je hodně znalců velmi nekvalifikovaných. „V tento okamžik jsou i velmi staří, protože odměňování znalců je tak nízké, že znám mnoho velmi dobrých odborníků, kteří prostě nemají čas na vytváření znaleckých posudků, a to se promítá na kvalitě.“

„Nekvalitní soudní znalci jsou jedna z velmi významných příčin rozdílnosti soudních posudků,“ shrnul Toman.


Nekvalitní posudek je předložen soudu, ale tváří se jako posudek kvalitní. Buď z něho soud vychází, a máme pak celé nespravedlivé soudní řízení, nebo na to poukáže některá ze stran, udělá se revizní znalecký posudek, takže se posudky kumulují, jsou odlišné, a začne se hledat, který z nich je ten kvalitní. Petr Toman

Předseda představenstva Komory soudních znalců Vladimír Vácha je přesvědčen, že míra pochybení soudních znalců je podobná jako u ostatních profesí.


Bohužel, tak jak proces nyní probíhá, tak na začátku bývají přizváni spíše znalci s nižší kvalifikací nebo kteří chtějí za posudek méně peněz. Na znaleckou činnost jsou také výběrová řízení, a poptávají se znalci, kteří posudek udělají co nejdříve a za co nejmenší peníze. Vladimír Vácha

„Jde o to, jakým způsobem se k tomu postavit. Nemyslím si ale, že to je paušální problém.“

O tom, jak moc se od sebe jednotlivé znalecké posudky odlišují, rozhoduje celá škála okolností, připomněl Vácha. Jednou z nich je třeba vývoj soudní kauzy. „Spor totiž pokračuje a někdy je to tak, že se objektivní veličiny, ze kterých znalec vychází, rozšiřují.“

„Dá se říci, že znalec, který přichází ke sporu poslední, by měl mít nejúplnější podklady. Jsou případy, kdy posouzení předmětu už není možné. Tam potom první znalec měl výchozí předpoklady lepší. Například mrtvola se spálí, stavba se zbourá a čím je delší časový odstup, může to být složitější,“ upozornil předseda.

To, že dva soudní znalci se stejnými výstupními podmínkami by se měli s jistou toleranční přesností na výsledcích sejít, znalec nepopřel. „Názor ovšem může být jiný, třeba v případě ceny obrazu a podobně,“ dodal.

„Pravda je, že dnes není instrument na to, jak zjistit kvalitu posudku. Vadnost znaleckého posudku jde skutečně vyvrátit jen jiným znaleckým posudkem, který udělá ta nejkvalifikovanější osoba,“ konstatoval Vladimír Vácha.

autoři: ves , oci
Spustit audio