I na Západě se po válce stavěly paneláky. Jenže nevypadají jako ty naše, popisuje urbanistka Koukalová
„Představte si paneláky jako stavebnici. Jenomže zatímco v západní Evropě měli k dispozici všechny kostičky, my jsme jich v Československu měli daleko méně. I to je důvod, proč naše sídliště vypadají, jak vypadají,“ říká urbanistka a historička architektury Martina Koukalová. Najdou se i výjimky, jako je pražské sídliště Barrandov.
„Obrovská sídliště se stavěla po 2. světové válce napříč celou Evropou. Na Západě byli daleko pružnější, kdy se prefabrikovalo přímo na místě a nevznikaly tak velmi omezené stavební možnosti,“ popisuje.
U nás se stavělo jen s několika typu konstrukčních panelů, které umožňovaly vytvářet malé množství variant domů. A ty pak byly podobného vzhledu. „Kdežto na Západě se beton odléval a každé sídliště vypadalo, a dodnes vypadá, jinak.“
Evropa byla po válce zničená, vybombardovaná, nejvíc samozřejmě Německo, ale i mnoho dalších západních měst.
„Takže tady byla bytová nouze. Docházelo k obrovskému přesunu obyvatel po celé Evropě a stavělo se ve velkém sídliště pro tisíce, možná i statisíce obyvatel.“ Stavebníci se z toho poučili a od 60. let stavěli jinak.
„Žili jsme v socialismu, který se dá charakterizovat i jakýmsi zaostáváním za Západem,“ uzavírá s tím, že se v 50. letech investovalo hlavně do těžkého průmyslu, takže výstavba zaostala zhruba o 20 let.
Celé Hovory Naděždy Hávové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Východ slunce mezi paneláky. Šelo Savore, Rutka Laskier, Rek a další novinky z tuzemských zkušeben
Novinkový radar pořadu Špína zacílil na lokální scénu, kde se to svěžími skladbami jen hemží.
-
Hrát na střeše paneláku byl životní zážitek. Nebýt covidu, nezažili bychom to, popisuje Petr Fiala
„Mňága a žďorp jsou dvě slova ze slezského dialektu. Mňága znamená bláto a žďorp je starý krám. Oslovilo nás, jak ta slova znějí, ale vůbec jsme netušili, co znamenají."
-
I na balkóně v paneláku můžete mít zahradu. Vedle vřesu so hodí třeba chilli papričky
Co všechno se dá na podzim pěstovat? Do Dobrého dopoledne přišla jihlavská floristka Bára Vachna Konečná. Ptala se Hela Dvořáková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
