Hypotéční krize má ve střední Evropě první oběť

Údajně začínal tak, že si tady z našetřených peněz koupil svůj první činžák. Dnes má jeho firma sídlo v Lucemburku a je kótovaná na burzách v Praze, v Budapešti, ve Varšavě, a také ve Francii na burze Euronext. Ještě v polovině loňského roku udávala své jmění ve výši 2.7 miliard korun.

Kolik to dělá teď, to by se měli akcionáři dozvědět zítra, pokud se ovšem vedení Orco Group na poslední chvíli nerozhodne, jako to už udělalo v polovině března, oznámení svých hospodářských výsledků za loňský rok opět odložit. Faktem je, že své nemovitosti se teď Orco snažilo prodávat: italská investorská skupina Amres například nedávno potvrdila, že od Orca koupila na Vinohradech pár luxusních obytných domů. Najít další zájemce není ale v dnešní době očividně vůbec jednoduché. A tak Orco, místo aby- jak to management slíbil- zveřejnilo 26. března svou další strategii, požádalo ve Francii o ochranu před věřiteli s tím, že potřebuje čas. Podle analytiků totiž loni zřejmě společnost prodělala 100 milionů euro, jestli ne až třikrát víc. Faktem je, že by firma jen letos měla splatit bankám úvěry ve výši 100 milionů eur a v následujících pěti letech 440 milionů eur. Předseda představenstva Ott už zveřejnil, že firma chtěla letos získat prodejem svých nemovitostí 200 milionů eur, ale nepodaří se jí to, protože prý nechce prodávat pod cenou.

Půlroční ochrana před věřiteli, kterou firma ve Francii získala, jí sice umožní dál fungovat aniž by věřitelé mohli nakládat s jejím majetkem, ale o zásadních věcech může rozhodovat jen pod soudním dozorem. Hospodářské noviny ovšem připomínají nedávnou zmínku v týdeníku The Economist, podle níž některé firmy proceduru ochrany před věřiteli zneužívají proti svým věřitelům. České dceřiné společnosti Orco se sice ochrana mateřské společnosti ve Francii netýká, ale pokud mají zdejší věřitelé pohledávky vůči mateřské společnosti, musejí je podle právníků přihlásit. Do budoucna však nelze vyloučit, že se problémy této společnosti projeví i tady.

Tomu chce zabránit sdružení drobných akcionářů. Podle nich za všechno může zakladatel a předseda představenstva Ott, který dneska už vlastní ve firmě jen něco přes procento a půl akcií z původních víc než dvanácti a půl. O akcie přišel, když je zastavil v bankách kvůli svým privátním neúspěšným obchodům. Protože je vlastnictví akcií rozdrobené, je teď největším akcionářem investiční fond Prosperita z Ostravy, který drží pět procent. Sdružení drobných akcionářů ale prý dalo mezitím dohromady kolem osmi až deseti procent a bude se snažit na valné hromadě, která bude 24. dubna, Otta odvolat.

Zbývá dodat, že těsně před žádostí o ochranu před věřiteli prodělaly akcie Orca náhlý vzestup o 40 procent, což zřejmě znamenalo, že se některý z větších investorů snažil navýšit svůj podíl. Po oznámení, že soud ve Francii vyhověl žádosti Orca o ochranu před věřiteli, šly ovšem akcie společnosti opět prudce dolů. Na to už ale byly zvyklé z loňského roku, kdy patřily k největším burzovním propadákům.

Co bude s největší středoevropskou developerskou společností dál, se nevyjasné dřív, než management vyloží karty na stůl a řekne, kolik loňská ztráta dělá. Jistě: kdo nemá akcie Orca ani si u této společnosti nekoupil rozestavěný byt, může si říkat, že se ho to netýká. To je ale jenom optický klam. Dluhy developerů financují banky a ty, jak známo, většinou žádné svoje peníze nemají. Podnikají s tím, co jim svěřili zákazníci: každý z nás.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .