Husitská církev vznikla z touhy po nezávislosti, začátky nebyly jednoduché

Památkově chráněný Husův sbor v Lužné u Rakovníka
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Památkově chráněný Husův sbor v Lužné u Rakovníka

Sto let své existence slaví letos Církev československá husitská. Vznikla jako národní církev v lednu 1920, současný název nese od roku 1971. Hlásí se k ní přes 40 tisíc věřících.

Církev vznikla z reformního křídla katolických kněží, kteří po vzniku samostatného Československa požadovali i samostatnou národní církev a církevní reformy. Usilovali o nezávislost na Vatikánu, který byl podle jejich názoru kompromitován úzkým spojením s habsburskou monarchií.

Th. Dr. Karel Farský

Vzniku nové církve předcházela neúspěšná snaha některých katolických kněží o dosažení reformy v náboženské oblasti, která vyvrcholila memorandem předaným jménem části českého duchovenstva v létě 1919 papeži Benediktu XV.

Vůdčí osobností reformistů se stal Karel Farský (1880-1927), kolem kterého se shromáždilo radikální křídlo kněží z Jednoty katolického duchovenstva, které se následně změnilo v Klub reformních kněží. Vyhlášení nové církve se konalo 11. ledna 1920 v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Prvním patriarchou se stal Karel Farský.

Bible a starokřesťanská západní i východní tradice

Přes počáteční mimořádně složité vztahy zejména s katolickou církví (Církev československá husitská se snažila využívat některé katolické kostely) se nové církvi dařilo.

Interiér Husova sboru - pohled do kněžiště s freskou Karla Skály "Poslední večeře Páně" z roku 1953

Už oficiální sčítání lidu v únoru 1921 vykázalo 525333 příslušníků nového vyznání. Církev se stala druhou nejpočetnější církví v Československu. I za komunistického režimu byla druhou největší církví.

Na počátku 50. let, které po nástupu komunistické totality znamenaly počátek období státní persekuce věřících, církev tvořilo 320 náboženských obcí se zhruba 940 tisíci věřícími. Tato křesťanská nekatolická reformační církev navazuje na husitskou a českobratrskou teologickou tradici.

Liturgie zakladatele církve Karla Farského zachovává kromě několika výjimek liturgii katolickou. Zakládá se na bibli a starokřesťanské tradici západní i východní. V čele církve stojí patriarcha a ústřední rada. Současným VIII. patriarchou je Tomáš Butta, který byl zvolen v září 2006.

Jaké byly na počátku 20. století tendence náboženských reformistů? Proč se odklonili od římskokatolické církve? A jak na tom byla obec věřících v Praze a jiných městech dva roky po založení Československa? Otázky pro Jana Krška, historika, archiváře a faráře Církve československé husitské v Lužné u Rakovníka, a docenta Marka Šmída z Katolické teologické fakulty, Katedry církevních dějin a literární historie UK. Svou reflexí v závěru pořadu, který připravila Lenka Kopecká, přispěje patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta.