Hrůzný nález na dně athénské studny

Před osmdesáti lety narazili řečtí archeologové v Aténách na místě starověké agory na studnu z první poloviny 2. století před naším letopočtem. Z jejího dna vyzvedli kosti náležející přibližně 450 novorozencům. Hrůzný nález inspiroval vědce k řadě rozličných teorií. Podle jedněch jde o svědectví dávné epidemie. Jiní odborníci dávali přednost představě, podle které se děti staly obětí válečného konfliktu. Žádná z teorií ale nevysvětlovala všechny okolnosti nálezu.

Američtí a kanadští vědci nyní prozkoumali detailně ostatky novorozenců a přicházejí se zcela novým vysvětlením. Tým vedený antropoložkou Marií Listonovou z ontarijské University of Waterloo zjistil, že třetina koster patří předčasně narozeným dětem, které ve starověku měly jen mizivou naději na přežití. Nelze vyloučit, že mezi nimi jsou i ostatky plodů z uměle vyvolaných potratů. Další třetina koster novorozenců nese neklamné známky závažných onemocnění, jako je těžký zánět mozkových blan čili meningitida. Podobné spektrum chorob má dnes na svědomí životy velkého počtu novorozenců v zemích třetího světa. Můžeme předpokládat, že i v antice byla tato onemocnění poměrně hojně rozšířená. Zbývající třetina dětí byla zabita, protože se narodila s nějakým tělesným postižením, například s rozštěpem patra.

Pohřbívání mrtvých uvnitř města bylo ve starověkých Athénách přísně zakázáno. Zdá se, že studnu používala jako hrob úzká skupinka lidí, kteří toto tajemství pečlivě střežili. Maria Listonová je přesvědčena, že to byly s velkou pravděpodobností porodní báby, jež pomáhaly při porodech v zámožnějších rodinách.

Děti, které zemřely před ceremoniálem určeným k obřadnímu očistění rodičky, nebyly ve starém Řecku považovány za členy společenství. Stejně tak staří Řekové nahlíželi i na děti, které umřely v prvním týdnu až deseti dnech života a nedostaly jméno. Mrtvolky takových novorozenců nebyly formálně pohřbívány. Maria Listonová předpokládá, že jejich „úklid“ dostaly za úkol porodní báby a ty k tomu použily studnu na agoře.

Ve prospěch teorie Marie Listonové svědčí skutečnost, že společně s kostřičkami novorozenců našli archeologové na dně studny i kostry asi 150 psů. Vědce zpočátku tento nález zaskočil. Kanadská antropoložka ale připomíná, že psi byli ve starém Řecku považování za účinný očistný prostředek, kterým se lidé bránili například proti epidemiím. Podle Listonové se porodní báby hozením psa do study očišťovaly od temných sil, jež na nich ulpěly při vraždě postiženého novorozence.

V další etapě výzkumu se vědci snaží izolovat z lidských i psích kostí dědičnou informací a její analýzou získat další informace. DNA se na většině řeckých nalezišť nedochovala, protože kosti byly dlouhodobě vystaveny vysokým teplotám. Archeogenetici ale doufají, že v mikroklimatu na dně hluboké studny vládly pro zachování DNA příhodnější podmínky. Vyhlídky na zajímavé výsledky nabízí například pátrání po DNA bakterií, jež mohly způsobit onemocnění a smrt novorozenců.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo Českého rozhlasu Leonardo, který měl premiéru v pátek 23.9.2011 v 9:00.