Hrůzná skutečnost zastínila dědečkův strašidelný příběh

24. září 2010

Po bezmála 180 letech odhalili američtí archeologičtí nadšenci masovou vraždu 57 irských železničních dělníků.

K oslavám Dne díkůvzdání patřil u Watsonů strašidelný příběh. Dědeček ho vyprávěl vnukům Billovi a Frankovi rok co rok. A aby dodal vyprávění na hodnověrnosti, vytáhl vždycky z krabice dokumenty pensylvánské železnice z počátku 20. století. Tam bylo hororové svědectví zapsáno černém na bílém.

V září roku 1909 se nedaleko Philadelphie vracel jeden chlapík pozdě v noci z hospody a cestou uviděl zástup modravě a zelenavě zbarvených duchů. Tančili kolem dlouhého příkopu. Opilec přísahal, že viděl duchy irských dělníků, kteří zemřeli při stavbě železnice na choleru a neměli po smrti pokoj, protože byli pochování bez bohoslužby.

Frank a Bill zdědili po dědečkovi bednu dokumentů pensylvánské železnice a začali se jimi prohrabovat. Kupodivu našli zprávu o 57 irských dělnících, kteří zemřeli v roce 1832 při budování železnice na choleru. Nakonec vytipovali i místo, kde měli dělníci tábor a začali tam kopat. Záhy se ukázalo, že se strefili. V roce 2002 našli zbytky jídelních příborů a základy chatrčí. O tři roky později narazili na dýmku s irskou vlajkou.

Pro další pátrání spojili síly s geofyzikem Timem Bechtelem z Pensylvánské univerzity . S pomocí Bechtelových přístrojů určili nejnadějnější místo pro další vykopávky. A opět se nemýlili. Brzy narazili na první lidské kosti. Přizvali proto ke spolupráci Bechtelovu kolegyni antropoložku Janet Mongeovou. S pomocí univerzitních studentů začali odkrývat masový hrob.

Zpočátku byli přesvědčeni, že v něm jsou uloženy oběti epidemie cholery, která zachvátila tábor dělníků budujících železniční most. Jenže Mongeová si záhy na vyzvednutých lebkách všimla stop po smrtelných zraněních. Někteří muži byli střeleni do hlavy, jiným prorazil lebku úder ostrým předmětem. Před bratry Watsonovými začal vystávat děsuplný příběh, proti kterému bylo dědečkovo vyprávění pohádkou na dobrou noc.

V roce 1832 dorazili do Pensylvánie přistěhovalci z Irska. Začali pracovat na železnici, ale jejich tábor už po několika týdnech zachvátila cholera. Z pracantů ochotných dřít do úmoru se staly trosky neschopné udržet se na nohou. Pro zaměstnavatele už neměli žádnou cenu, a tak je nechal do jednoho povraždit.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 3. 9. 2010 v 9:00.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.