Hrozí Srbsku znovu mezinárodní izolace?

Představitelé Srbska, v čele s premiérem Vojislavem Koštunicou podle očekávání své krajany v Bosně podpořili. Podle Bělehradu se protektor Bosny Miroslav Lajčák snaží protiprávně centralizovat stát na úkor Republiky Srbské, což je v rozporu s daytonskými dohodami. Tato argumentace však neodpovídá pravdě. Úřad bosenského protektora předložil právní analýzu, která vysvětluje, že Lajčákovy požadavky v rozporu s právem nejsou. To by prý měl Vojislav Koštunica jako vystudovaný právník pochopit.

Postup bosenského protektora podpořila jak Evropská unie, tak generální tajemník OSN. Spojené státy, Velká Británie, Francie, Německo a Itálie předaly srbské vládě prostřednictvím svých velvyslanectví v Srbsku demarši ve které konstatovaly, že se argumenty Bělehradu o snaze o postupný zánik Republiky Srbské nezakládají na pravdě a existenci srbské entity v Bosně nikdo nezpochybňuje. Jde jen o překrucování faktů.

Srbsko poněkud riskuje. Už tím že začalo problém Bosny a Hercegoviny spojovat s Kosovem. Představitelé vlády v Bělehradě tvrdí, že mezinárodní instituce rozhodují o budoucnosti západního Balkánu programově v neprospěch Srbů. Na jedné straně se snaží podporovat nezávislost Kosova, tedy vytvářet novou hranici a na straně druhé slučovat a centralizovat Bosnu a Hercegovinu. Pokud bude Kosovo odtrženo od Srbska, Bělehrad podpoří případnou nezávislost srbského státního útvaru v Bosně. To by pochopitelně mohlo zcela negovat Daytonskou smlouvu, která garantuje územní celistvost Bosny. Tento přístup by později mohl ve svém důsledku vyvolat napětí, spojené i s ozbrojenými nepokoji, kterým se mezinárodní společenství snaží od roku 1995 zabránit. Zatím úspěšně.

Srbsko riskuje i to, že by nynější postup mohl vyvolat dojem o návratu tamních politiků k myšlení z dob jugoslávských válek, kdy se země postupně dostala do totální izolace. Politologové se v této souvislosti ptají, zda bude Bělehrad ochoten riskovat integraci s Evropskou unií. Ta zatím odmítá uzavřít se Srbskem dohodu o asociaci kvůli neúspěšnému pátrání po pěti osobách, které jsou obviněny tribunálem v Haagu z válečných zločinů. Teď by se podporou dezintegrace Bosny a Hercegoviny mohl objevit další důvod ke zmrazení euroatlantické integrace. Srbsko už před několika týdny vyloučilo své budoucí členství v Severoatlantické alianci. Vzpomínka na to, jak její letouny bombardovaly v době kosovské krize jugoslávská města je dodnes příliš živá.

Otázkou je, zda se něco podobného může stát i v případě Evropské unie. Srbští představitelé dosud tvrdí, že členství v ní zůstává národní prioritou. Ne nepodstatná část politiků a voličů integraci odmítá. Jsou to stoupenci Radikální strany, vítězky letošních parlamentních voleb a také post miloševičovské Socialistické strany Srbska. Zejména pro radikály je alternativou integrace s Evropskou unií postupné přibližování země k Rusku a dalším takzvaně bratrským slovanským zemím, ve kterých většina populace vyznává podobně jako v Srbsku pravoslaví.

Na závěr myšlenka jednoho z bělehradských politologů. Ten na nejnověší roztržku s mezinárodním společenstvím reagoval slovy. Vysíláme do světa signály na základě kterých mohou v zahraničí dospět k názoru, že se postupně vracíme k politice z éry Slobodana Miloševiče.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .