Hrozí politizace vysokých škol? Svobody jsou základ, brání se školy. Institut: Ale málo se rozvíjíte

Ohrožuje ten chystaný zákon akademické svobody?

Šimon Stiburek: Já jsem přesvědčený, že ne. Jsem přesvědčený, že akademické hodnoty jsou zásadní hodnotou, ale ne tou jedinou, kterou od vysokých škol očekáváme. 

Tomáš Kašparovský: Já jsem přesvědčen o tom, že to riziko existuje. Ten návrh se ještě cizeluje a ještě se přesně nedá určit, jak to bude. Osobně si ale myslím, že akademické svobody jsou základem rozvoje vysokých škol, a to už více než 800 let. A pokud svobody nebudou, tak vysoké školy nebudou schopny plnit svoji zásadní roli, kterou je rozkvět vzdělanost.

Zaměřme se na to, co chystaná reforma přináší. Jak se zdá, bude to nová univerzitní rada. Neomezila by, pane Stiburku, dosavadní akademickou samosprávu?

Stiburek: Já bych rozlišoval mezi akademickou samosprávou a akademickou svobodou. To jsou dvě různé věci, a to i v literatuře i v mezinárodním pojetí. 

Čtěte také

Vysokoškolské rady povedou k větší odpovědnosti. Politizaci univerzit zabráníme, hájí změny Plaga

Akademická svoboda je individuální věc – jestli mi někdo nemluví do mého výzkumu, jestli můžu zodpovědně realizovat svoje bádání, svoji výuku, a to v souladu se svou expertízou a svým dobrým svědomím. 

Akademická samospráva je druhá věc a může být vykládána různě. A to naše české pojetí je hodně svérázné a v zásadě říká, že o všem si mají rozhodovat akademici a studenti sami. V mezinárodním srovnání to často není vnímáno tak úzce. 

U nás to ale vede k tomu, že hodně zdůrazňujeme svobodu, aby nám nikdo nemluvil do našich věcí. Ale v zahraničí zdůrazňují, že funkční autonomie univerzit musí také znamenat svobodu a schopnost reálně se rozhodovat, strategicky se řídit a posouvat se dopředu. To je dnes naše slabost, protože příliš mnoho aktérů může zablokovat jakoukoliv změnu a nikdo nemůže nic reálně prosadit. 

Pane Kašparovský, není české pojetí akademické samosprávy svérázné a možní i v celoevropském srovnání přehnané? 

Kašparovský: Já si to nemyslím. Myslím, že vysoké školy se dokážou velmi dobře rozvíjet. Abych byl konkrétní, tak teď mezinárodní evaluace vysokých škol v oblasti výzkumu ukázala, že většina škol se posunula. V měřitelných indikátorech se posouváme.

Čtěte také

Tomáš Zima: Univerzity nesmí být uzavřenou věží. Reforma vysokoškolského zákona je namístě

Myslím, že je potřeba pracovat se systémem řízení vysokých škol, ale tento nový přístup mi připadá příliš revoluční a neodpovídající skutečnému stavu věcí. 

Stiburek: Ministerstvo minulý týden uzavřelo mezinárodní hodnocení českých významných univerzit a ty výsledky vyvolaly celou řadu kontroverzí i ze strany samotných škol. Upozorňuje se třeba na to, že vysoké školy si samy skládaly hodnotící panely a řada z nich nebyla úplně kritická. Některé zůstávaly u kamarádského poplácávání po zádech, což není vnímané jako úspěch. Nedá se to ani dobře srovnávat mezi vysokými školami. 

Opravdu poctivě k tomu přistoupila Univerzita Karlova, která složila skutečně expertní kritický panel, který jí nedal nic zadarmo. A právě ten ve svém hodnocení podtrhl, že stávají systém řízení univerzity představuje bariéru pro zavádění inovací a pro interdisciplinární spolupráci. Nevědomě upřednostňuje taktickou stabilitu před strategickou transformací. 

Kašparovský: My jako Masarykova univerzita jsme také dostali zpětnou vazbu. Myslím, že jsme také měli tvrdý evaluační panel, ale dokázali jsme, že i v tomto zákonném uspořádání se dokáže univerzita posouvat. 

Ten rozpor spočívá v tom, že my si nemyslíme, že úprava legislativy jako takové povede k samotnému zlepšení, pokud se nezlepší vnímání lidí uvnitř univerzit. Změníte-li zákon, nezměníte lidi. 

My musíme lidi přilákat, je to zajímavá práce. Proto já osobně tvrdím, že pokud se má něco změnit v zákoně o vysokých školách, tak to jsou akademické kariéry. Systém řízení je potřeba změnit posílením pravomocí rektorů. Nepřipadá nám, že by systém vnějšího řízení školy výrazně posunul. To, co nás posune, je, aby se pro lidi stala práce na vysoké škole dobrým zaměstnáním.

Poslechněte si celou debatu, audio je nahoře. Debatu vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v červnu 2026.