Hroutila se Masarykova idea státu… Poslechněte si, jak se žilo v okleštěné druhé republice
Druhá československá republika trvala v okleštěných hranicích jen 167 dní a dlouhá léta zůstávala stranou zájmu veřejnosti i historiků. Snad proto, že poměry, které tehdy v zemi panovaly, diktovali jiní. „Československo se začínalo pomalu a pozvolna rozpadat,“ říká jeden z autorů knihy Druhá republika historik Jan Gebhart.
Čtěte také
Selhání velké části českých intelektuálních elit, k němuž během pěti měsíců druhé republiky došlo, je tak do značné míry stále vymazáno z paměti.
Podrobně se druhé republice věnovali ve své stejnojmenné knize historikové Jan Kuklík a Jan Gebhart. Jejich publikaci si přečetla a v repríze pořadu Politická literatura z roku 2004 o ní hovoří Petruška Šustrová.
Svár demokracie a totality
Nakladatelství Paseka vydalo v roce 2004 knihu Druhá republika s podtitulem Svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě.
Čtěte také
Popisuje celospolečenskou krizi vyvolanou rozpadem samostatného československého státu a druhou republiku vnímá jako krátké, ale historicky nesmírně důležité období charakterizované hlubokou krizí československé státnosti.
V noci z 29. na 30. září 1938 podepsali představitelé Velké Británie, Francie, Německa a Itálie v Mnichově dohodu o odstoupení československých území Německu. Českoslovenští představitelé na konferenci, ze které dohoda vyplynula, nebyli přizváni. Jejich souhlas se pokládal za samozřejmý.
Hledání cest
„Hroutila se Masarykova idea státu, protože Mnichov neznamenal ve svých důsledcích jen podstatnou změnu hranic a mezinárodního postavení republiky i její pronikavé hospodářské oslabení, ale přinesl značné otřesy ve vnitřní stavbě demokratického státu. Zejména rozkolísal a rozkládal dosavadní systém převládajících ideových a morálních hodnot,“ píší historici.
Čtěte také
„Po Mnichovu v těch prvních dnech prodělává česká společnost velké proměny. A to především v tom, že se hledá východisko z krize, která postihla stát a republiku. Republiku, která měla mnohé problémy hospodářské, nově vyvstalé problémy, které dosud nikdo nepředvídal. A v tom okamžiku dochází k hledání cest, jak řešit tuto situaci, aby se neopakovaly chyby, které vedly k Mnichovu a k celé té kritické situaci osmatřicátého roku,“ říká ve studiu jeden z autorů knihy, historik Jan Gebhart.
Národnostní problém
Klíčovým problémem první republiky byl pro mnoho lidí, kteří to hodnotí z dnešního hlediska, problém národnostní. A ten také směřoval v pomnichovské době ke státoprávním změnám.
Čtěte také
„Československo se začínalo pomalu a pozvolna rozpadat. Ovšem způsobem zatím řízeným, nikoliv násilně. Takže ten první krok představují jednání v Žilině na počátku října 1938,“ vysvětluje Gebhart.
Hlinkova slovenská ľudová strana tam vystupuje s požadavkem na osamostatnění. Podařilo se jim tyto požadavky prosadit a posléze dokonce vychází ústavní zákon, který přiznává jak Slovensku, tak Podkarpatské Rusi autonomní statut v rámci Československa.
Jak se pomnichovské okleštění republiky projevilo v duchovním, kulturním a morálním klimatu české společnosti? Poslechněte si celý Dokument Plus!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
