Hroutí se mezinárodní řád. Politika bude víc založená na rozhodování než na expertize, míní Ruczaj

Roste také alternativní pravice. „Tento pojem má odlišit novou pravici od pravice starého křesťansko-demokratické, té původní konzervativní pravice, která v očích velké části společnosti ztratila kredibilitu tím, že se posunula příliš do středu, až přestala být odlišitelná od svých liberálních nebo levicových protivníků,“ objasňuje politolog. 

Alternativní pravice tak mluví o suverenitě národního státu a dalších oblastech, které byly v posledních letech z veřejného prostoru vytlačeny, říká Ruczaj.

Čtěte také

Kalvoda: Od voleb je to jízda, s pravidly se jedná bezohledně. Cestu k tomu ale umetly ODS a ČSSD

„Přirozeností těch pravicových hnutí je, že jsou mnohem více partikulární, mnohem více ukotvené v nějakém konkrétním společenském kontextu,“ zdůrazňuje. „Pokud se podíváme na jedné straně na Polsko nebo na Maďarsko, na druhé straně v Německu na AfD, na Národní shromáždění ve Francii, tak tam ty kořeny jsou velice odlišné.“

Alternativní pravice v západní Evropě podle něj často vypadají spíše jako postliberální než postkonzervativní a „ztraceným rájem“ je pro ně západní Evropa osmdesátých a devadesátých let, nikoliv konzervativní ideál, myslí si politolog.

Ruczaj také říká, že světově konzervativní hnutí je v jistém smyslu oxymóron. „Můžete mít liberalismus jako univerzalistickou ideologii, můžete mít komunismus jako univerzalistickou ideologií, ale ta pravice vždy tíhla spíše k tomu partikulárnímu. Když stavíte na první místo suverenitu a národní zájmy, tak z principu věci se budete dostávat do většího konfliktu i se stejně smýšlejícími stranami,“ vysvětluje.

Čtěte také

Etik Payne: Nepochopili jsme svobodu a chybí nám odvaha. Mít jí víc, nemuseli jsme mít komunismus

Připouští ale, že sklon k vytváření jakési pravicové internacionály existuje. A připomíná, že i administrativa Donalda Trumpa o tom vcelku otevřeně hovoří.

„Na druhé straně, když se podíváme na německou AfD a řekněme polské konzervativce, tak tam to protnutí zkrátka není možné v tom smyslu, že AfD řekněme principiálně ohrožuje některé klíčové pilíře polského sebevnímání,“ dodává politolog.

V porovnání s českou scénou má pak podle politologa Alternativa pro Německo úplně jiný přístup k německým dějinám a k historickému dědictví spojenému s nacismem. Ruczaj připomíná také velice vstřícný postoj AfD k Rusku.

Vítězství politiky

Současné počínání předsedy maďarské vlády Pétera Magyara označuje politolog za demokracii výjimečného stavu v čisté podobě. „Sice se zaštiťuje nějakými idejemi, ale vlastně dál pokračuje v určitém rozmontovávání toho, co se tady po století budovalo. A to je systém brzd a protivah,“ popisuje.

Čtěte také

Globalizace přeorala svět, i suverenisté se musí spojovat. Národní stát se nevrátí, usuzuje politolog Ruczaj

Připomíná také nedávná slova publicisty Fareeda Zakarii. Podle něj je poněkud pošetilé spoléhat se na to, že někdo, kdo má absolutní moc, ji bude schopen sám omezit. „Moci se nikdo dobrovolně nevzdá. Máme tendenci na obou stranách barikády překračovat dosud myslitelné meze toho, jak se politika má dělat a jak se má moc uplatňovat,“ varuje Ruczaj.

Současnou situaci tak pojmenovává jako vítězství politiky. „My jsme hrozně dlouho věřili, že vládnutí může být jako oprava pračky. Máte manuál, máte odborníka, on to spraví. Politiku ve smyslu rozhodování se v nejistých situacích, kde nemáte nějaký ideologický návod a kde ta situace je tekutá, jsme se snažili omezit na minimum, protože to byl ten nebezpečný iracionální prvek,“ ohlíží se.

Teď se podle něj vrací politika založená na vlastním rozhodování. „Hroutí se mezinárodní řád, společnosti jsou vnitřně rozdělené. Najednou budeme mít na obou stranách mnohem více politiky založené na rozhodování a nikoliv na představě, že budeme řídit stát pomocí práva a expertizy,“ dodává Ruczaj.

Proč by Ruczaj alternativní pravici nenazval návratem ke kořenům? Má podle něj česká ODS ještě budoucnost jako velká lidová pravicová strana? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku.