Film Klérus polského režiséra Wojciecha Smarzowského shlédlo od jeho premiéry na konci září přes milion Poláků. A podle průzkumu veřejného mínění na něj celkově zamíří dvě třetiny polského obyvatelstva. Nejedná se však zdaleka jenom komerční úspěch.
Film, který kritizuje pokrytectví polské církve a otvírá téma pedofilie mezi kněžími, způsobil v Polsku, poslední evropské baště katolicismu, skutečné zemětřesení, uvádí na svých stránkách deník Le Monde.
Australská policie obvinila vatikánského pokladníka a zároveň třetího muže v katolické hierarchii ze sexuálního zneužívání. Kardinál George Pell obvinění rezolutně popírá. Rozepisuje se o tom server BBC. Policie v Pellově rodném státě Victoria uvedla, že obvinění, která vzneslo několik lidí, se týkají činů ze sedmdesátých let. Pell byl v té době arcibiskupem Melbourne a Sydney.
Pro polské křesťanstvo je to jako blesk z čistého nebe. Katolická církev je ve veřejném prostoru všudypřítomná, požívá řady privilegií a hraje nezanedbatelnou politickou roli. Šéf vládní konzervativní politické strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kczyński dokonce prohlásil, že „každá rána uštědřená církvi je ranou namířenou proti Polsku“.
V polských školách se vyučuje náboženství, aniž by měl stát právo zasahovat do školních osnov. Právní normy omezující interrupci jsou Polsku jedny z nejtvrdších ve Evropě a rouhání či urážka náboženského cítění se tam ze zákona trestá. V církevním prostředí se stále objevují nové skandály týkající se pedofilie kněží, i když jejich četnost v poslední době prudce klesá, konstatuje Le Monde.
Polský deník Rzeczpospolita zadal se v souvislosti s nebývalým úspěchem filmu několika polským osobnostem otázku, jak může film Klérus ovlivnit polskou společnost a zda má šanci změnit postoj církevních hodnostářů k problému pedofilie duchovních.
Když italský novinář Emiliano Fittipaldi psal naposledy o korupci v katolické církvi, skončil u vatikánského soudu. Prý si pro svou práci nezákonně opatřil interní církevní dokumenty.
Podle filmové kritičky Barbary Hollenderové režisér Smarzowski vytvořil portréty lidí, kteří mají během bohoslužby plná ústa frází o Boží milosti a konání dobra. Sami ale na svých farnostech kryjí hřích. Očištění církve, která hraje v Polsku tak vážnou roli, vyznání se z vlastních hříchů a možnost předcházet do budoucna její politizaci a patologickým jevům je podle ní velmi důležité.
Podle dalšího z respondentů deníku Rzeczpospolita, publicisty a odborníka na církevní tematiku Romana Krzyżaka, se už církev pustila do práce a podstatnou část problému se jí podařilo vyřešit. Nastavila postupy, jak nakládat s viníky, zavedla pomoc obětem a školení pro veřejnost.
Je tu však otázka, zda jsou ti, kdo nejhlasitěji křičí, že jim záleží na dobru obětí a dobru církve, upřímní. A zda je důležitější odškodnit ty, kdo se před lety stali obětí nebo pracovat na tom, aby se v budoucnu nic podobného nemohlo opakovat.
SNAP znamená Survivors Network of Those Abused by Priests, česky tedy Síť přeživších, kteří byli zneužiti kněžími. Je to nejstarší a největší organizace tohoto druhu na světě.
Podle průzkumu deníku Rzeczpospolita 36 % čtenářů věří, že film Klérus může změnit postoj hierarchie polské katolické církve k problému pedofilie mezi kněžími. Opačného názoru je 28 % čtenářů a 35 % z nich si na otázku netroufá odpovědět.
Anketu deníku Rzeczpospolita uzavírá vyjádření producentů filmu. Jeho cílem podle nich nebylo vyvolat diskusi na téma víry nebo kritizovat věřící katolíky.
„Víru uznáváme jako jednu z nejintimnějších sfér každého člověka. Zároveň ale chceme promluvit o lidských činech a postavách, které budí náš zásadní odpor,“ uzavírá slovy producenta filmu Klérus svou anketu deník Rzeczpospolita.
Polsko má jako jedna z mála demokratických zemí světa veřejně dostupný registr sexuálních násilníků. Každý si může na internetu najít jméno, příjmení, fotografii i ...
