Hřbitov jako ráj biodiverzity. Vědci objevili jednu z největších kolonií samotářských včel na světě

Entomoložka Rachel Fordyceová občas zaparkuje auto o pár set metrů dál od svého pracoviště, budovy Cornellovy univerzity, kde působí, a do práce chodí přes hřbitov Ithaca. Tentokrát si všimla, že kolem hrobů létá velké množství samotářských včel - pískorypek. S kolegy pak  odhalili, že v podzemí žije velké společenství těchto včel už nejméně 100 let.

„Hřbitovy přinášejí do města variabilitu a nová prostředí, ať jsou to staré stromy nebo odhalená půda,“ vysvětluje budoucí entomoložka Helena Pijálková. 

Tyto včely zimují jako dospělci a hojně vylétají v dubnu, v době kdy jdou jabloně v blízkém univerzitním sadu do květu, nejdřív samečci, kteří čekají na samičky. Právě odhalená půda je pro ně příhodná.

Entomoložka Karolína Mahlerová, studentka Helena Pijálková, ekolog Ondřej Sedláček a moderátorka Martina Mašková|foto:Martina Mašková, Český rozhlas Plus

Počítání včel

Hřbitov má rozlohu kolem šesti kilometrů čtverečních. „Ty včelky se vyskytují hojně na nějakém asi tři čtvrtě hektaru,“ poukazuje biolog Ondřej Sedláček. To pomohlo vědcům odhadnout jejich počet na 5,5 milionu jedinců.

V takzvaných výletových pastech vědci našli i různé parazitoidy včel včetně jednoho druhu očnatky. „To jsou vlastně mouchy, dvoukřídlí, kteří parazitují právě často na samotářských včelách,“ popisuje Helena Pijálková.

Samotářkám tam škodí i druh včely Nomada imbricata, které samotářkám vyměňují vajíčka za vlastní, a vylíhlé larvy konzumují jimi uskladněný pyl a nektar.

Rozmanitost hmyzu

Pasti vědci položili na chodbičky, které včely dělaly v písečné půdě. Pochytali nakonec 3 251 jedinců hmyzu včetně šestnácti druhů včel, brouků nebo much.

Čtěte také

Samotářské včely vyrábějí pro potomky obdobu našeho jogurtu. Jsou klíčové pro úrodu v sadech

„Jsou to pasti, které překryjí tu noru, takže se do nich zachytí hmyz, který z nory vyleze,“ popisuje entomoložka Karolína Mahlerová. 

„Už jenom ta unikátnost toho prostředí tam přiláká daleko větší spektrum nejen bezobratlých, ale i obratlovců,“ dodává vědkyně.

Chvála hřbitova

Biodiverzitě prospívají hroby, kde leží samotná hlína a na ní rostou plevele. Škodí jí naopak velké žulové desky, umělé květiny nebo popel, který je chemicky zásaditý.

„Hřbitovy bývají obehnány zdí, která má v sobě maltu. Řada samotářek si v ní taky vrtá chodbičky,“ dodává Ondřej Sedláček.

Zachování rozmanitosti druhů pomáhají i hromady větví v koutě, neposečená tráva, zdroje vody nebo umělé misky, z nichž hmyz, ptáci či savci můžou v parných dnech pít.

Jak žije obří kolonie včel samotářek na hřbitově v New Yorku? Jak tropické vosy zvládají konflikty? Proč se včely neopijí? Debatují entomologové Karolina Mahlerová a Ondřej Sedláček a studentka téhož oboru Helena Pijálková. Moderuje Martina Mašková.