Hraje se o další pravomoci prezidenta, říká Kudrna o kompetenční žalobě. Balík: Nedramatizoval bych
Vláda by měla projednat své vyjádření ke kompetenční žalobě, kterou podal prezident Petr Pavel. Ústavní soud kabinetu zatím předběžným opatřením uložil, aby zajistil účast Pavla na nedávném summitu NATO v Ankaře. „Hraje se o další pravomoci prezidenta,“ říká v Pro a proti ústavní právník Jan Kudrna z Univerzity Karlovy. „Není to žádný krok k prezidentskému nebo poloprezidentskému systému,“ oponuje Stanislav Balík ze Západočeské univerzity a bývalý ústavní soudce.
Pane Balíku, přivítal byste, kdyby Ústavní soud prezidentově kompetenční žalobě vyhověl?
Stanislav Balík: Přiznám se, že především uvítám, že Ústavní soud v této věci rozhodne, protože samozřejmě každá ústava má svoji situaci, kdy je třeba ji dořešit judikatorně.
Čtěte také
Ostatně i nejstarší dosud platná ústava Spojených států byla hned záhy, v roce 1802, rozhodnutím ve věci Marbury proti Madisonovi doplněna o to, že Nejvyšší soud má pravomoc pro kontrolu norem.
Čili jsem rád, že o tom Ústavní soud rozhodne. A myslím si, že bych držel palce spíš tomu návrhu, aby mu bylo vyhověno.
Jan Kudrna: Já jsem trochu rozpolcený, protože bych dal přednost tomu, aby nevyhověl. To z toho důvodu, že jak předpokládám, že vyhoví, tak tím se posílí do určité míry postavení prezidenta v našem ústavním systému.
Odsuneme se dále od parlamentní formy vlády a vytvoří se – vzhledem k tomu, že naše Ústava je napsaná relativně obecně – prostor pro další podobné spory v budoucnu, které se můžou už i týkat, řekl bych, více každodenních provozních záležitostí. A to nepochybně bude jitřit náladu v České republice a bude to trvat dlouho.
Na druhou stranu to vnímám tak, že z hlediska třeba příštích deseti patnácti let může dojít k posunu daleko blíže někam směrem k poloprezidentskému systému a ta situace se může vyjasnit. Skrytá logika Ústavy, jak je napsaná, je ve skutečnosti taková, že prezidentovi dává určitý větší potenciál.
Posílení prezidenta?
Pane Balíku, kdyby Ústavní soud vyhověl prezidentově kompetenční žalobě, nekráčeli bychom směrem k posílení role prezidenta v naší demokracii?
Balík: Víte, já bych to příliš nedramatizoval. Oni ti, kteří mluví o poloprezidentském systému, jaksi přehlížejí obsah samotného návrhu, který je projednáván u Ústavního soudu pod spisovou značkou Pl. ÚS 16/26 a je dostupný na webových stránkách Ústavního soudu.
Tam se skutečně jedná, poté, co bylo vydáno předběžné opatření, jenom o vyjasnění toho, jak bude organizována účast prezidenta na dalších summitech NATO.
Čili v podstatě je to jenom návrh, aby byla aplikována a interpretována Ústava dvou ustanovení o tom, že prezident zastupuje stát navenek a že je vrchním velitelem ozbrojených sil.
Ostatně i z toho návrhu se dá dočíst to, co já říkám od samého začátku. Tedy že formulace o tom, že prezident zastupuje stát navenek, v podstatě začíná už §64 ústavní listiny z roku 1920, pokračuje to §74 ústavy z roku 1948, dále to je v §62 ústavy číslo 100 z roku 1960.
Čtěte také
Pokud bychom si tato ustanovení o pravomocech prezidenta překryli, tak jsou prakticky stále stejná. Není to žádný krok k prezidentskému nebo poloprezidentskému systému.
Pane Kudrno, nepřeceňujete význam prezidentovy kompetenční žaloby? Skutečně, pakliže jí Ústavní soud vyhoví, může posílit pravomoci prezidenta? Nejde tady jenom o vyjasnění kompetencí, jak namítá pan Balík?
Kudrna: Myslím, že jde o obojí. Jde samozřejmě o vyjasnění té působnosti, co znamená. Což je ale taková zvláštní kazuistika. Pokud to má být rozhodnutí jenom ve vztahu k summitům NATO, tak to bude takové trošku zvláštní, protože máme také vrcholné summity Evropské unie, OSN a podobně. Uvidíme, co rozhodne Ústavní soud, pravděpodobně někdy v průběhu podzimu nebo zimy.
Čtěte také
Současně jde ale o víc, protože můžeme vidět zejména poslední, teď už to asi bude tři čtvrtě rok, že se hraje o další pravomoci prezidenta republiky.
Ta hra není čistě právní, je nejenom ústavně-právní, ale i ústavně-politická. To znamená, že jde také o to, jak řekl pan kolega, co to vlastně znamená vrchní velitel ozbrojených sil? Naše zákony tento pojem v podstatě vyprazdňují.
Jsou ty zákony protiústavní? To může být třeba další hrací pole v dnešní době, která je z bezpečnostního hlediska poněkud zjitřená. Můžou to být další záležitosti týkající se jmenování nejrůznějších funkcionářů, nakolik prezident je, nebo není vázaný.
Já to vidím jako součást daleko širšího procesu a určitého střetu uvnitř výkonné moci, na linii prezidenta republiky a vlády. A tento střet pochopitelně běží daleko déle než poslední tři čtvrtě rok. Ale poslední tři čtvrtě rok vidíme věci, které se za uplynulých více než třicet let neodehrály.
Podle vás si tedy pan prezident říká o to, aby měl víc pravomocí?
Kudrna: Ano. Současně ale musím říct to, co jsem řekl na začátku, že podle mě to nakonec odpovídá skryté logice celé Ústavy, která byla před čtrnácti lety ještě posílena zavedením přímé volby. To znamená, že síla, která by měla být nějakým způsobem regulovaná, tak je podle mě v našem ústavním systému nastavena více ve prospěch prezidenta.
Udělal prezident dobře, že se obrátil na Ústavní soud, nebo hrozí, že se politické neshody už nebudou řešit jednáním, ale soudními verdikty? Poslechněte si celou diskusi v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
