Hradil: Odtučňování místo slibů? Nová vláda bude muset konsolidovat, nebo změnit zákon o rozpočtech

Zatímco Motoristé cílí na nulu, plány hnutí ANO by schodek zvýšily někam na úroveň 350 miliard. „Už zaznívá něco o trendu směrem k vyrovnanému rozpočtu. A ten trend může být velice jemný, třeba z 286 na 285 miliard,“ pokračuje hlavní ekonom společnosti Investika.

Čtěte také

V návrhu rozpočtu jsou nejasnosti, počítá s většími příjmy, říká Pavel. Maialeh: Navázat se na to dá

Zároveň ale poukazuje na to, že skutečné záměry stran se velmi brzy vyjeví v souvislosti se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který se týká už rozpočtu na rok 2026.

„Bojovala s tím už vláda Petra Fialy (ODS), pro rok 2027 už ale zákon vyžaduje docela výrazně odtučňování, dokonce zhruba v tempu, které v podstatě naznačovali Motoristé. Má se ušetřit přibližně 80 miliard korun, v příjmech či výdajích,“ uvádí Hradil.

ANO a SPD by v takovém případě musely svým voličům oznámit, že místo zvyšování příspěvků se bude konsolidovat. A jedinou alternativou je zákon zrušit nebo změkčit ve Sněmovně, pro což by ale museli zvednout ruku i Motoristé.

„Bylo by to přiznání, že to s rozpočtovou odpovědností a šetřením nemyslí až tak vážně. A nebo na něm trvat, což by ale naprosto rozstřelilo program ANO,“ doplňuje.

Udržitelný deficit

Zastánci vyrovnaného rozpočtu častu argumentují tím, že ani rodina nemůže trvale hospodařit deficitně. Hradil namítá, že stát ale není jako rodina a na rozdíl od běžného člověka má dvě výhody: je věčný a neustále bohatne.

„Stát teoreticky může sekat dluhy do nekonečna a vyrůst z nich. To, kolik dluhů si může dovolit, samozřejmě záleží na tom, jak rychle roste a za kolik vám věřitelé půjčují. A obě tyto veličiny se zhoršují,“ vysvětluje ekonom s tím, že udržitelný deficit je okolo 1 procenta HDP, tedy zhruba 70 miliard korun.

Čtěte také

V kampani zněly sliby, které měly zaplatit příjmy spadnuté z nebe. A ty moc často nepadají, říká Rod

Hnutí ANO deklaruje, že vyšší výdaje pokryje z vyššího hospodářského růstu a z dodatečných příjmů z šedé ekonomiky. Ani jedno se ale podle Hradila nemusí povést a správný postup by měl být opačný.

„Je to komické a zde ta analogie s rodinou platí. Je to, jako kdybyste si vzal hypotéku na velký dům, na kterou ze svého příjmu evidentně nemáte, a řeknete, že to je v pohodě, že si najdete lepší práci,“ glosuje.

A totéž platí i pro příjmy z šedé ekonomiky, jejíž velikost se v Česku odhaduje na 1,2 bilionu korun. „To není nic šokujícího, v rámci srovnatelných zemí je jedna z těch nejmenších. Můžete ji zmenšit, ale má to svou cenu. Museli bychom přijít s nástrojem, na který nikdo jiný nepřišel a stát se naprostým premiantem v Evropě,“ zdůrazňuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.