Hrádek z druhé ligy
Půjdete-li z Radíče podél potoka Mastník, pak určitě neminete zbytky hrádku nazývaného Kozí hřbet. I přesto, že ho písemné prameny připomínají až v druhé polovině čtrnáctého století, nalezená keramika posouvá jeho vznik do století třináctého.
Tyto informace už měl také August Sedláček, a právě nad stránkami jeho knížky Hrady, zámky a tvrze království českého, také začneme dnešní putování: "Mezi Radičem a Nahorupy jest zajímavá zřícenina hradu, který se nazýval Hrádek a posud se tak jmenuje. Druhé jeho jméno jest Kozí hřbet. Mastnický potok tu probíhá údolím pitvorným, které v sobě všechny obrazy líbezného, vážného, divokého a děsného dává. Obtékaje hradiště, jehož boky strmě a druhdy jako stěny spadají, tvoří tu čáru na způsob kličky a obsahuje mnoho kamení, které si dílem nanesl a dílem spadlé se strání a hradiště dostal. Tam, kde jest dotčená klička nejužší a nejvíce strmá, stával Hrádek. Cesta stará jde k němu od myslivny řečené Kasárna rolemi a borovím až k prvnímu příkopu, jímž ostrožna byla překopána."
Pojďme se do těchto míst vypravit také s profesorem Tomášem Durdíkem z Archeologického ústavu AVČR .
Zastavme se s profesorem Durdíkem také u jeho vzhledu. Jaký Kozí hřbet byl a co všechno svým majitelům nabízel a umožňoval?
Popis Hrádku nazývaného Kozí hřbet už najdete také v knize Augusta Sedláčka, stejně jako pár slov o jeho majitelích: "zdá se, že se hradiště nazývalo Kozím hřbetem ještě před založením hradu, že tento vlastně jmenoval se Hrádek a jméno Hrádek ustoupilo později prvotnímu názvu polohy. Rodina zakladatelova držela v okolí Nahoruby, Křečovice, Hodětice, Suchdol a místo, na němž později stával Ostroměř, ale rozplozením drobila toto zboží. Když tedy Hrádek založen byl, patřilo k němu jmění skrovné. První známý držitel Volkéř z Hrádku připomíná se v létech 1369-1375 a posledního léta psal se také ze Suchdola. Po něm připomíná se Olbram ze Hrádku, jenž dal léta 1386 faráři Hodětickému plat ve Lhotě, protože některé jeho louky zatopil a také desátkův ubývalo. Připomíná se také léta 1390 mezi patrony kostela Hlasivského. Jak se zdá zemřel brzo po tom."
Na první pohled může Kozí hřbet působit jako málo významný hrad. Přitom jeho pozůstatky, a případný archeologický výzkum, by nám mohl prozradit mnohá důležitá fakta.
Pokud se rozhodnete vypravit na Kozí hřbet, pak vás čeká zřícenina s poměrně velkým množstvím zdí. A to i přesto, že minulost k němu nebyla příliš laskavá. Své o tom věděl už August Sedláček a připomněl ve své knize Hrady, zámky a tvrze království Českého. "V listinách desk zemských však vyskytují se co páni zboží Hrádeckého tři bratří Burjanovi a synové Mikulášovi Vilém, Jindřich a Vácslav. Všichni tito strýci prodali roku 1560 zámek pustý řečený Hrádek Kozí hřbet s příslušenstvím Janovi Vojkovskému z Milhostic místopísaři království českého, načež zřícenina tato spojena jest se statkem Radičským. Jak staří sousedé Radičtí vypravovali, byl prý hrad ještě v osmnáctém století střechou kryt. Když ale pán z Bubna nabyl Radiče, nový správce sem dosazený k stavbě nového mlýna zdi hradské bourati kázal, jehož příkladu prý potom okolní lid následoval."
Podle slov Augusta Sedláčka by tak z Hrádku, zvaného také Kozí hřbet, do dnešních dní příliš nezbylo. Naštěstí to není tak docela pravda.
Hrádek Kozí hřbet leží v zajímavé lokalitě, která nabízí řadu dalších možností k výletu. S profesorem Durdíkem si tak můžeme nabídnout rovnou celý okruh.
V příštím týdnu už se společně s profesorem Tomášem Durdíkem vydáme na poslední zříceninu od písmene K. Hrad vznikl někdy kolem roku 1300 a na jeho zániku se velmi významně podepsalo vojsko Jiřího z Poděbrad. V polovině patnáctého století pak byl připojen k blízkému Konopišti. Hrádek, který najdete v lesnatém údolí nad soutokem Tisemského a Janovického potoka, se pyšní jménem Kožlí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
