Hrad skrytý v domech

7. listopad 2008

Víte, co spojuje domy s čísly 11, 13, 17, 25 a 157 v Buštěhradě? Jen na nich totiž uvidíte zbytky dávné tvrze z dob, kdy Buštěhrad byl ještě Buštěvsí. Právě zde zahájíme nový seriál, v němž se s profesorem Tomášem Durdíkem vydáme na tvrze a hrady. Každý pátek si představíme v premiéře historického magazínu Zrcadlo jednu ze zřícenin, o které na přelomu století psal už August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze království českého. Každou sobotu pak zde najdete další informace i tipy na další zajímavá místa v okolí.

Poprvé tak dnes můžeme otevřít knihu Augusta Sedláčka, kde se můžete také dočíst:"Těm, kteří po silnici ze Slaného ke Středoklukům se blíží, poskytuje Buštěhrad přeutěšené podívané. Od této vesnice v pravo (k západu) spatřiti lze nejen zámek Buštěhradský z nového věku pocházející, nýbrž i za ním kus města ježto se po stráni za tím zámkem jako na jesličkách rozkládá. A toto položení na svahu s hořejším rovným prostranstvím, které pak s ostatní rovinou na jižní straně souvisí, nazývá se nyní na 'starých zámcích', a jest místem, kde od věků napřed tvrz a potom hrad, nyní zaniklý, stávaly. Veškeré hradiště zastavěno jest novověkými domky a ty pak nepravidelně stojí, že nelze jinak, než je za jakousi směsici pokládati. Z těch skrovných zbytků, které se po starém hradě zachovaly, nesnadno jest si utvořiti obraz jeho, jak vyhlížel před věky, byť bylo k tomu i dosti pamětí."

Pojďme se tedy s profesorem Tomášem Durdíkem poprvé vrátit v čase a zavzpomínat, jak Buštěhrad vypadal dříve.

Podívejme se ale opět do knihy Augusta Sedláčka: "Buštěhrad nazýval se, dokud tu hradu nebylo, nýbrž jen tvrz stávala, Buštěvsí, kteréž jméno poukazuje na zakladatele Buška. Nejstarší nám známý držitel Buštěvsi jest František anebo Frána Rokycanský, jenž seděl na hradě Okorá, od roku 1364, odkudž se také pánem z Okoře nazýval a roku 1371 nového faráře do Buštěvsi podával. Nástupce jeho Jan starší z Okoře připomíná se roku 1380 jako patron kostela zdejšího a slove roku 1381 Janem z Buštěvsi. Nedlouho po tom prodal Buštěves. Kupcem byl Hašek z Braškova, po předcích svých z osady kostela zdejšího pocházející, neboť po příkladu děda svého Havla zavázal se roku 1385, že bude dávati ke kostelu Buštěvskému plné desátky ze dvou popluží, která držíval Jan z Okoře."

Logo

Velký zlom přineslo v dějinách Buštěhradského hradu 17. století, jak píše i August Sedláček:"Za válek tehdejších mnoho Buštěhrad utrpěl. Když Sasové roku 1632 vypuzeni z Prahy a po říšské silnici z Čech ustupovali, zhubili Buštěhrad tak, že již nepovstal. Od té doby, kdy starý zámek na dobro byl opuštěn a všechna naděje na obnovení pominula, bouralo se schválně na zdech, a kamení odváženo k stavbě nového zámku. A poněvadž tehda se tak zvané domky ( chaloupky či baráky) bez polí stavěly, nebránilo se poddaným, když si místečko k obývání vyhlídli. Napřed stavěli na svahu, od roku 1756 již ve starých zdech hradu, k nimž příbytky své přistavovali."

I když Buštěhrad v 19. století prakticky zmizel ze scény - stále je možné vidět řadu zajímavostí. A jak už vyplynulo i z povídání s prof. Tomášem Durdíkem, za návštěvu rozhodně stojí. Stejně jako další místa v okolí.

Logo

Logo

Vynechat bychom ale neměli ani tolikrát zmiňovaný zámek v Buštěhradu. Sám má velmi zajímavou historii, ale bohužel kvůli svému stavu není přístupný.

Buštěhradský zámek - článek s fotogalerií

autor: Adriana Krobová
Spustit audio