Housle miluji, v současnosti jsem posedlý pečením chleba, říká Pavel Šporcl
„Nikdy jsem se za šátek na hlavě neschovával. Vždycky jsem chtěl hrát nejdřív dobře, a pak mít šátek,“ říká houslový virtuóz Pavel Šporcl, který svým přístupem a extravagantním vystupováním přivedl k houslím a klasické hudbě několik nejmladších generací.
Houslista pirátský šátek na hlavě vyměnil záhy za výrazné modré housle z dílny věhlasného houslaře Jana Špidlena. „Přecejen je mým houslím dvanáct let a je vidět, že na ně hraji. Jsou osahané a na modré barvě s klasickým žlutým podkladem houslí je vidět úplně všechno,“ vysvětluje moderátorce houslista.
Houslový virtuóz Pavel Šporcl se narodil 25. dubna 1973 v Českých Budějoviceích. Po studiích na konzervatoři a na AMU studoval houslovou hru ve Spojených státech. Vystupuje na světových pódiích, festivalech, s renomovanými orchestry a je zřejmě nejpopulárnějším českým umělcem v oblasti klasické huby. Posluchače zaujal velmi neformálním vystupováním a oblékáním, nechal si postavit unikátní modré housle pro 21. století od nejlepšího současného českého houslaře Jana Špidlena.
„Aby nové housle zněly líp, je na ně potřeba co nejvíce hrát. Mé housle udělaly neskutečný skok, co se tónu, kvality a krásy týká,“ dodává Šporcl.
Housle a chléb
„Posedlost houslemi je určité vnitřní pnutí, že bez nich nemohu žít,“ komentuje Pavel Šporcl svůj vztah k houslím: „Miluji je, ale teď jsem posedlý něčím úplně jiným, a to je pečení chleba. Když o tom začnu mluvit, začne mně jiskřit v očích. Peču ho prakticky každý týden, někdy i dvakrát.“
„Vývoj mého myšlení, mé stárnutí, nějaký vnitřní pocit směřoval k tomu, abych se na svých koncertech pokusil apelovat na lidi a na naši národní hrdost. Abych měl i na svých koncertech možnost nejen mluveným slovem, ale i hudbou podpořit touhu, abychom se měli všichni líp, abychom byli hrdí na to, odkud pocházíme,“ říká houslový virtuóz.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Pavlem Šporclem >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
