Houska: Babiš odmítá solidaritu ve válce, která se nás bezprostředně dotýká. Česko za to politicky zaplatí

19. prosinec 2025

Unijní lídři na středečním summitu rozhodli o poskytnutí podpory Ukrajině ve výši 90 miliard eur na období 2026 až 2027. Pomoci formou společné půjčky členských zemí se odmítlo účastnit Česko, Slovensko a Maďarsko. „Česko za svou nesolidaritu zaplatí politicky. Až bude příště Babiš v Bruselu něco žádat, jeho pozice bude složitější,“ komentuje českou pozici redaktor Hospodářských novin a býval zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska.

Proč se summit nedohodl na tzv. reparační půjčce kryté zmrazenými ruskými aktivy?

Je to hodně složité. Když to zjednoduším, tak drtivá většina těch aktiv je v belgické instituci Euroclear – nějakých 180 miliard eur.

Čtěte také

Belgie požadovala ničím neomezené záruky za tato aktiva. To znamená případné záruky i přesahující tuto částku – kdyby třeba, teď spekuluji, Rusové dosáhli na soudech různě po světě možnosti zabavovat belgický majetek, tak aby to přesáhlo i tu zmrazenou částku.

A členské státy EU – většina z nich, nikoliv Česko – byly ochotny garantovat Belgii ta případná rizika do výše těch zmrazených aktiv, ale nikoliv neomezeně.

Server Politico ten výsledek označuje za prohru německého kancléře Friedricha Merze a výhru francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Merz využití ruských aktiv před schůzkou označoval za jedinou možnost. Souhlasíš s tímto hodnocením?

Evropským schůzkám sedmadvaceti členských zemí obvykle předcházejí silná prohlášení, že jsme ochotni tady zůstat do Vánoc, abychom se dohodli, a na stole je jedna jediná možnost. Ale ono to většinou slouží k nějakému vyhrocení situace.

Takže prohra, výhra? Nejsem si jist těmito kategoriemi. Je fakt, že Německo by bývalo preferovalo využití ruských zmrazených aktiv kvůli jakémusi obecnému odporu Němců ke společným půjčkám na úrovni Evropské unie, zatímco Francie zase razila tu druhou preferenci a nakonec se prosadil tento postoj.

Právní nejasnost?

Jistý diplomat Evropské unie ze země, která dříve neochvějně podporovala půjčku krytou zmrazenými aktivy, obvinil Evropskou komisi z toho, že návrhu neposkytla dostatečnou právní jasnost. Byla tedy chyba i na straně Komise?

Čtěte také

Asi byla v tom, že to bylo všechno na poslední chvíli. Komise mohla ten právní návrh představit už o týdny dřív. Na druhou stranu komise ve své právní analýze upřímně konstatovala, že nelze úplně vyloučit riziko – byť malé – že by Rusové za určitých okolností měli nárok na vyplacení zmrazených aktiv.

A najednou by Belgie, země se stejným počtem obyvatel jako Česko, stála před rizikem, že bude muset splatit skoro 200 miliard eur. Tak si představme, jak bychom se na to tvářili my Češi.

Ta belgická snaha o garance byla za mě celkem pochopitelná, a to svádění na právní nejasnosti spíš zakrývá neochotu se na těch garancích podílet. Za mě osobně ta půjčka přes společný evropský rozpočet, která byla nakonec zvolena a které se Česko neúčastní, je vlastně čistší.

Nakolik je ten výsledek ranou pro jednotu Evropské unie, když se ten původní návrh neujal? Tři země včetně České republiky mají být z toho ručení vyčleněné.

Kdyby ty tři země byly třeba Španělsko, Portugalsko a Belgie nebo Nizozemsko, tak by to bylo asi pochopitelnější, než když jsou to státy Česko, Maďarsko a Slovensko, které jsou v bezprostřední blízkosti toho konfliktu.

Čtěte také

Citoval bych, co napsal dnes ráno na svém webu deník The Financial Times, který cituje jednoho vysoce postaveného diplomata na adresu nás, Maďarů a Slováků: nechtějí platit, ale my je za to necháme zaplatit politicky.

To znamená, že až bude příště Andrej Babiš něco v Bruselu pro sebe žádat, tak nebude jeho vyjednávací pozice tak dobrá – když tady odmítá dát solidaritu u záležitosti, která se přitom Česka naprosto bytostně dotýká.

Rezervy EU

Jak a kdy se bude tato půjčka splácet? Má být krytá rezervami EU. Jsou k dispozici v takové výši?

Ano, říká se tomu headroom. V evropském rozpočtu s tím problém nebude, ale asi si nenalhávejme, že ta půjčka bude někdy splacena. To by se musel stát zázrak, že by Rusko platilo reparace a Ukrajina se ze dne na den stala kvetoucí zemí.

Dvacet čtyři členských států to vidí tak, že je prostě v našem zájmu Ukrajině ty peníze poskytnout, aby měla šanci se dál bránit – byť za cenu toho, že asi nepočítáme, že ty peníze členské státy někdy uvidí.

Nemůžou je dostat zpátky, jak říkal Friedrich Merz, až se bude jednat o reparacích? A kdyby je Rusko odmítlo platit, tak by se kryly právě z těch zmrazených ruských aktiv?

To je samozřejmě ideální scénář, ale na Ukrajině mnoho ideálních scénářů skutečně nevidíme. Třeba to tak Donald Trump s Vladimirem Putinem vyjedná, ale osobně tomu nevěřím.

autoři: Tomáš Pavlíček , kcj
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.