Čeká nás přechod na zemědělství 4.0, protože budou chybět lidé, předvídá odborník na umělou inteligenci

14. červenec 2019

Zbyněk Lamplot je chemik a odborník na umělou inteligenci. „Jde mně o to, co jím a piji. A co jí a pije moje rodina a moji blízcí,“ říká ze své pozice na téma revoluce 4.0 v zemědělství.

Podle Lamplota se člověk ani nemusí hloubkově zabývat tématem ekologie a zemědělství. Stačí, když si přečte několik článků vydaných v posledním půlroce, kde se objevuje slovo „roundup“, tedy ochranná známka pro skupinu totálních hebicidů, a zmínky o mikroplastech. „Myslím, že se vám pak musí zježit vlasy na hlavě,“ dodává Lamplot.

Zemědělci si glyfosátem usnadňují život, veřejnost chce šetrné hospodaření, hájí zákaz náměstek

pesticid

Ministerstvo zemědělství od 1. ledna 2019 výrazně omezí používání přípravků s obsahem glyfosátu na tuzemských polích. Evropská komise přitom loni v prosinci o pět let prodloužila licenci na používání této látky, kterou Světová zdravotnická organizace považuje za karcinogenní.

Satelity a drony

Jakými způsoby by mohla umělá inteligence pomoci se stavem současného zemědělství v Čechách? Lamplot sám žije na vesnici a má tedy každodenní zkušenost. Podle něho se třeba hledá řešení toho, jestli se bude sledovat sucho na polích pomocí skenování ze satelitů nebo dronů, které budou snímat barevnost ploch. Pomocí neuronových sítí lze totiž rozeznat stav půdy i plodin.

„Dokážete takto nahradit oko člověka, který musí mít 30 let zkušeností, aby byl schopen něco řešit. V druhé fázi je pak možné aplikovat postřiky tam, kde je to nutné, nikoli plošně. Na jaře na polích nepozoruji skoro nic jiného než traktory s cisternami, což mě trápí,“ poznamenává.

Výkonná monstra

I když se v Evropě řeší zákaz glyfosátů, málokdo podle Lamplota ví, že podobných přípravků jsou desítky a jejich účinky jsou podobné. Chemik ale pokračuje i výčtem dalších handicapů.

„Česká republika a kousek za ní i Slovensko mají největší výměru takzvaně zemědělských bloků v Evropě. A to s obrovským odskokem od ostatních států. Když pak jedete do Rakouska, vidíte malá políčka a na nich staré, rezavé traktory. Každý tam má svůj půlhektar, o který se stará a má to v krvi. O tohle jsme my za 40 let komunismu bohužel přišli. U nás nikomu nepřijde divné, že po poli jezdí monstrum, které sice zvládá to, co dřív deset malých traktorů, ale myslím, že ve výsledku to škodí půdě,“ uvádí.

Voda obsahuje částečky plastů a pesticidy. Přesto je momentálně kvalita pitné vody lepší než v minulém století

Pitná voda

Informace o chemických látkách, které pronikají do vody, se na nás v poslední době valí ze všech stran. A vyvolávají dojem, že pitná voda už vlastně není pitná. Jak je to doopravdy?

Jak může umělá inteligence pomoci? „Pokud víte, co máte v půdě hledat, a víte, jak takové informace zpracovat a porovnat s databází, vyjde vám ve výsledcích, že jste schopen rozeznat plevel od ušlechtilé plodiny a dokážete ho selektivně zahubit. A nemusí to být herbicidem, ale zvýšenou dávkou hnojiva. Teď je to ještě trochu sci-fi, ale nepříliš vzdálená,“ ujišťuje Zbyněk Lampot.

Člověk versus robot

Přesné sledování a dávkování hnojiv ale není jediný přínos umělé inteligence v zemědělství

„Potýkáme se s krizí zaměstnanosti. Spousta zemědělců vám řekne, jak se děsí doby, kdy jim odejde jeden traktorista. Dneska už je faktem, že traktory jezdí samy, podle GPS. Stejně jako se o tom mluví v průmyslu, v budoucnu bude nutné přejít i na zemědělství 4.0, protože budou chybět lidé,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor se Zbyňkem Lamplotem. Odborník vysvětlí, jak se s problémem ochrany půdy potýkají v dalších zemích, překvapivě s jistým předstihem například v Jižní Americe.

autor: David Šťáhlavský
Spustit audio

Související