Neléčím nemoc, ale člověka, říká český doktor House, vyhlášený internista Jaroslav Svoboda

O své přezdívce internista a imunolog dobře ví. „Jen doufám, že pokud jde o styl jednání a chování k pacientům a kolegům, takový doktor House nejsem. Ale charakter práce tomu seriálovému doktoru Housovi asi odpovídá,“ přiznává.

Taky proto se cítí být spíš klasickým internistou než samotným imunologem, přestože spolu s další významnou lékařkou Terezií Fučíkovou obor imunologie v Československu zakládal.  

Klasické vnitřní lékařství představuje fakt, podle kterého lékař neléčí nějaký orgán nebo konkrétní nemoc, ale pacienta. To je základ medicíny: neléčit nemoc, ale člověka.
Jaroslav Svoboda, internista a imunolog

„Dnes jsou takoví klasičtí internisté, které zajímá pacient jako celek od hlavy až k patě, na vymření. Přitom je to nádherný, pestrobarevný obor. Bohužel ale nějak mizí,“ říká smutně.

Asi i proto teď mají „pré“ i nejrůznější alternativní nemedicínské metody, jak jsme o tom psali v příběhu známé novinářky Renaty Kalenské.

Oči, jazyk nebo nehty. I to lékař zkoumá

Seriály z nemocnic křiví obraz o zdravotnictví. Na chirurgii máte 93% šanci přežití, v televizi 78%

Dva lékaři zhlédli 12 řad seriálu Chirurgové a porovnávali celkem 290 fiktivních chirurgicky ošetřovaných osob se záznamy skutečných nemocných. Data poskytla americká vědecká organizace National Trauma Databank.

O internistovi Svobodovi jeho pacienti říkají, že je nesmírně hodný a hlavně trpělivý. Zkoumá nejen lékařské zprávy svých kolegů, ale zajímá ho hlavně pacient, a to včetně očí, jazyka nebo nehtů. Zdravotní pojišťovny ho ale prý rády nemají, protože patří k nejdražším lékařům v Praze, možná i v Česku. Co internista ale dokáže vyčíst z vašich nehtů?

„Je toho mnoho, podle tvaru můžete poznat anémii, některá srdeční nebo plicní onemocnění. Typické jsou kapky padajícího vosku, které se mohou objevit u nemocných, kteří mají sklon ke kloubním zánětům.“

Barevné změny pak mohou svědčit pro chronické otravy různými těžkými kovy. „Zajímají mne třeba i barevně odlišná bříška prstů, která mohou ukázat na tvorbu protijaderných protilátek. Vypadá to skoro jak nějaká antická tragédie, ale tento způsob reakce imunitního systému může člověka, za jistých okolností, dokonce i chránit,“ popisuje internista svůj způsob práce.

Dnes je pánem pojišťovna. To je špatně 

Léčba vzácných nemocí přijde i na miliony korun. Některé léky řeší pojišťovny individuálně

• Upravit
• Smazat

Nemoc motýlích křídel, cystická fibróza nebo různé svalové potíže. Všechny tyto choroby spojuje, že se řadí do skupiny takzvaně vzácných onemocnění. Právě na poslední únorový den připadá Den vzácných onemocnění. Existuje jich až osm tisíc druhů a jen v Česku jimi trpí desítky tisíc lidí.

Zdravotní pojišťovny dnes odborným lékařům proplácejí 20 minut na vstupní vyšetření pacienta, na kontrolu má doktor maximálně 15 minut. A internetista Svoboda? Přiznává, že nedávno strávil s jednou nemocnou dokonce 10 hodin.

„Časový limit na pacienta je tady v důsledku tlaku zdravotních pojišťoven. To jde jen v případě, pokud máte jen jednu obtíž a lékař nebere zřetel na vaše další nemoci. Přesně to je ta základní chyba našeho zdravotního systému,“ myslí si. „Partnerem pojišťovny prý má být pacient, ne lékař nebo nemocnice. Na zdravotníky totiž pak mají pojišťovny ekonomické páky.“

„Pánem“ by měl být pacient

Kdyby ale finance šly za pacientem, pak bychom mohli mít konečně už roky skloňovanou možnost volby operatéra, ošetřujícího lékaře v nemocnici a nejrůznější připojištění. To tady není, a podle Svobody ani jen tak nebude.  

„Pamatuju si na 90. léta a tehdejšího ministra zdravotnictví Martina Bojara (ve funkci byl v letech 1990–1992). Většina jeho poradců tehdy chtěla tzv. pokladenský pojistný systém, ve kterém je partnerem pojišťovny právě nemocný. Tehdy se politici ale obávali, že by to lidé nepochopili. Myslím, že tehdy by to pochopili víc než dnes, protože už nám přece padla vláda jen kvůli 30korunovým poplatkům u lékaře,“ domnívá se internista.

Celý rozhovor Jany Klusákové si poslechněte v audiozáznamu.