Francie je dnes jiná. V baguetteriích je nejdřív obsloužen muž, pak žena v šátku a vy si pěkně vystojíte frontu, říká česká spisovatelka Chateau
Spisovatelka Ladislava Chateau je sice původní profesí právnička, ale po svém krátkém působení na francouzském velvyslanectví (tehdy ještě ČSFR v Paříži), se stala úspěšnou spisovatelkou na plný úvazek. V zemi galského kohouta žije trvale, tedy když zrovna není v Česku.
Francie by se měla pokusit vypořádat s radikálním islámem, Macron je ale opatrný
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce ještě v první polovině roku prosadit nové uspořádání náboženských struktur ve Francii. To by se týkalo také islámu. S odvoláním na německou katolickou agenturu KNA o tom informuje německý regionální deník Heuberger Bote.
„Začala jsem psát poměrně pozdě, až v 90. letech,“ popisuje své začátky Ladislava Chateau. Tehdy jí bylo už něco přes 40 let a psát „za socialismu“ ji prý ani nenapadlo. Pak to šlo ráz na ráz. Zamilovala se do Francouze Pascala, byla svatba a hlavně, začala psát.
„To bylo v době diplomatické mise velvyslance Jaroslava Šedivého. Byly to jen krátké kulturní zprávičky ze života Francie i Paříže. Ale když jsem viděla, že je o to zájem, dodalo mi to tu správnou kuráž.“
Francie je dnes úplně jiná, uzavřená
Adam Černý: Role Francie v Evropě roste
Německá vláda není od loňských voleb do Bundestagu ještě na světě, ale politický provoz v Evropě se proto nezastaví. To samé platí o očekávaném brexitu, o jehož konečné podobě se stále jedná.
Jak se dnes v zemi galského kohouta vůbec žije? „Popravdě, lehké to není a skoro bych až řekla, že je to čím dál tím těžší… Pro mne je totiž stále obtížnější ta jejich uzavřenost,“ přiznává. Společnost je sice otevřená všem kulturám světa, „ale má to své hranice, které cizinec, navíc spíš intelektuálně laděný, obtížně překračuje. Často se setkáte s reakcí: nejste jako my, rodilí Francouzi.“
Podle spisovatelky by se tento jev snad dal popsat jako jakási nadřazenost. „Možná je to tím, že země byla dlouho císařstvím a v této tradici mnohé dodnes přetrvává. Je to takový jejich odtažitější postoj k cizincům. Přestože se vám to může zdát zvláštní, když je to zem, kde žije mnoho národů. Ale je to tak…“
V Česku přitom převládá názor, podle kterého jsou Francouzi cizincům otevřeni snad v Evropě úplně nejvíc (vedle Německa). Láme se to podle Chateau až v okamžiku, kdy přestanete být turistou, studentem nebo někým, kdo je Pařížanem jen dočasně. „Poznáte to, až když tady žijete trvale. Mluvila jsem o tom s mnoha lidmi v podobné situaci, jako jsem já a mají stejné zkušenosti s tou podivnou uzavřeností. Děje se to dokonce i přímo v rodinách.“
A co pak Ladislava Chateau říká na román svého kolegy, francouzského spisovatele Michela Houellebecqa, který tvrdí, že francouzská národní identita byla nezvratně zničena masovým přistěhovalectvím a nárůstem islámu? Hodně se v této souvislosti mluví o jeho knize Podvolení. „Houellebecq patří k předním autorům a Podvolení beru jen jako fikci, ale čtivě napsanou,“ odpovídá spisovatelka. Román popisuje Francii po volbách, které vyhraje neexistující muslimská strana…
Bagetu dostane nejdřív muž, pak žena v šátku...
Francie je nalomená země, ale máme naději, říká autorka románu Bezstarostnost
Nejen o rasismu, migraci a neustálém boji o vlastní identitu píše ve svém posledním románu Bezstarostnost francouzská spisovatelka Karine Tuilová. Poslechněte si rozhovor o knize nominované na prestižní Goncourtovu cenu, kterou představila na mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy.
„Často si ale na něj vzpomenu, když jdu koupit obyčejnou bagetu. Nejčastěji je u nás prodávají malé arabské obchůdky. Stojím v řadě a nejdřív je obsloužen muž, pak žena v šátku… A já pořád stojím s těmi svými drobnými v ruce… A pořád chci tu bagetu... Někdy to nevydržím a odejdu, ale občas si tu frontu nakonec vystojím,“ popisuje život v dnešní Francii.
Ladislava Chateau se stala uznávanou spisovatelkou třeba i kvůli románu Vlak do Výmaru. Popisuje neznámé skutečnosti z 2. světové války, kdy kvůli svému vlastnímu prospěchu selhal nejeden evropský intelektuál. Právě do Výmaru si je totiž zval na konference nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. To aby demonstroval kulturnost „svého“ nacistického režimu.
Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru Petra Žantovského. Dozvíte se třeba i to, co všechno její rodina zažila za války a jak se stal prastrýc Rudolf Slavík nejslavnějším pařížským barmanem a rytířem čestné legie.
Související
-
Z Francie:Literární pocta českým hrdinům (glosa Ladislavy...
Na začátku března proběhlo v Paříži slavnostní předávání Ceny bratří Goncourtů. Jejím nejnovějším laureátem se stal Laurent Binet. Uměleckou i společenskou událost ...
-
Josef Laufer: Když jsem v 74 letech přijel do svého rodiště ve Francii, měl jsem husí kůži
Zpěvák, herec, textař, scénárista, režisér, tanečník, choreograf, český, anglický a španělský moderátor. To všechno je Josef Laufer, který byl hostem Dvojky v úterý.
-
Ve Francii mají jednoho z největších spisovatelů současnosti. Kunderu
Jeho poslední román má úspěch u kritiky. Vypadá to ale, že u nás jen tak nevyjde. Zradil Kundera češtinu? Je jen dalším ze zástupů exulantů, kteří "zapomněli" česky?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.