Francie je dnes jiná. V baguetteriích je nejdřív obsloužen muž, pak žena v šátku a vy si pěkně vystojíte frontu, říká česká spisovatelka Chateau

28. září 2018

Spisovatelka Ladislava Chateau je sice původní profesí právnička, ale po svém krátkém působení na francouzském velvyslanectví (tehdy ještě ČSFR v Paříži), se stala úspěšnou spisovatelkou na plný úvazek. V zemi galského kohouta žije trvale, tedy když zrovna není v Česku.

Francie by se měla pokusit vypořádat s radikálním islámem, Macron je ale opatrný

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron chce ještě v první polovině roku prosadit nové uspořádání náboženských struktur ve Francii. To by se týkalo také islámu. S odvoláním na německou katolickou agenturu KNA o tom informuje německý regionální deník Heuberger Bote.

„Začala jsem psát poměrně pozdě, až v 90. letech,“ popisuje své začátky Ladislava Chateau. Tehdy jí bylo už něco přes 40 let a psát „za socialismu“ ji prý ani nenapadlo. Pak to šlo ráz na ráz. Zamilovala se do Francouze Pascala, byla svatba a hlavně, začala psát.

„To bylo v době diplomatické mise velvyslance Jaroslava Šedivého. Byly to jen krátké kulturní zprávičky ze života Francie i Paříže. Ale když jsem viděla, že je o to zájem, dodalo mi to tu správnou kuráž.“

Francie je dnes úplně jiná, uzavřená

Adam Černý: Role Francie v Evropě roste

Adam Černý

Německá vláda není od loňských voleb do Bundestagu ještě na světě, ale politický provoz v Evropě se proto nezastaví. To samé platí o očekávaném brexitu, o jehož konečné podobě se stále jedná.

Jak se dnes v zemi galského kohouta vůbec žije? „Popravdě, lehké to není a skoro bych až řekla, že je to čím dál tím těžší… Pro mne je totiž stále obtížnější ta jejich uzavřenost,“ přiznává. Společnost je sice otevřená všem kulturám světa, „ale má to své hranice, které cizinec, navíc spíš intelektuálně laděný, obtížně překračuje. Často se setkáte s reakcí: nejste jako my, rodilí Francouzi.“

Podle spisovatelky by se tento jev snad dal popsat jako jakási nadřazenost. „Možná je to tím, že země byla dlouho císařstvím a v této tradici mnohé dodnes přetrvává. Je to takový jejich odtažitější postoj k cizincům. Přestože se vám to může zdát zvláštní, když je to zem, kde žije mnoho národů. Ale je to tak…“

03014314.jpeg

V Česku přitom převládá názor, podle kterého jsou Francouzi cizincům otevřeni snad v Evropě úplně nejvíc (vedle Německa). Láme se to podle Chateau až v okamžiku, kdy přestanete být turistou, studentem nebo někým, kdo je Pařížanem jen dočasně. „Poznáte to, až když tady žijete trvale. Mluvila jsem o tom s mnoha lidmi v podobné situaci, jako jsem já a mají stejné zkušenosti s tou podivnou uzavřeností. Děje se to dokonce i přímo v rodinách.“ 

A co pak Ladislava Chateau říká na román svého kolegy, francouzského spisovatele Michela Houellebecqa, který tvrdí, že francouzská národní identita byla nezvratně zničena masovým přistěhovalectvím a nárůstem islámu? Hodně se v této souvislosti mluví o jeho knize Podvolení. „Houellebecq patří k předním autorům a Podvolení beru jen jako fikci, ale čtivě napsanou,“ odpovídá spisovatelka. Román popisuje Francii po volbách, které vyhraje neexistující muslimská strana…

Bagetu dostane nejdřív muž, pak žena v šátku...

Francie je nalomená země, ale máme naději, říká autorka románu Bezstarostnost

Francouzská spisovatelka Karine Tuilová

Nejen o rasismu, migraci a neustálém boji o vlastní identitu píše ve svém posledním románu Bezstarostnost francouzská spisovatelka Karine Tuilová. Poslechněte si rozhovor o knize nominované na prestižní Goncourtovu cenu, kterou představila na mezinárodním knižním veletrhu Svět knihy.

„Často si ale na něj vzpomenu, když jdu koupit obyčejnou bagetu. Nejčastěji je u nás prodávají malé arabské obchůdky. Stojím v řadě a nejdřív je obsloužen muž, pak žena v šátku… A já pořád stojím s těmi svými drobnými v ruce… A pořád chci tu bagetu... Někdy to nevydržím a odejdu, ale občas si tu frontu nakonec vystojím,“ popisuje život v dnešní Francii.   

Ladislava Chateau se stala uznávanou spisovatelkou třeba i kvůli románu Vlak do Výmaru. Popisuje neznámé skutečnosti z 2. světové války, kdy kvůli svému vlastnímu prospěchu selhal nejeden evropský intelektuál. Právě do Výmaru si je totiž zval na konference nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. To aby demonstroval kulturnost „svého“ nacistického režimu.

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru Petra Žantovského. Dozvíte se třeba i to, co všechno její rodina zažila za války a jak se stal prastrýc Rudolf Slavík nejslavnějším pařížským barmanem a rytířem čestné legie.  

autoři: Petr Žantovský , lup
Spustit audio

Související