Host do domu "lovil ve vodách" filmového festivalu ve Zlíně
Český rozhlas 2 – Praha vysílal celý tento týden ze Zlína, kde se konal jubilejní 50. ročník nejstaršího mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež Film Festival Zlín. Nejen pořad Host do domu u toho nemohl chybět a k mikrofonu si zval známé osobnosti, které “polapil“ v pestrém festivalovém mumraji. S nadsázkou si dovolíme říct, že “tučným úlovkem“ našich reportérů se stali režisér Jiří Strach, herec Václav Postránecký, dětská hvězda filmového plátna Michael Dymek, režisér a scénárista Zdeněk Zelenka, i jeho neméně známý kolega Milan Cieslar.Pokud jste některý z pořadů nemohli poslouchat ... máte další možnost v našem Rádiu na přání nebo přímo v následujícím článku, který se pokouší mapovat zajímavosti z rozhovorů uplynulého týdne.
V pondělí jsme hovořili s režisérem a hercem Jiřím Strachem, který prý právě chystá novou pohádku “Dlouhý, Široký a Bystrozraký“. S tímto žánrem má vynikající zkušenost. Jeho pohádka Anděl Páně se stala vůbec nejsledovanějším českým hraným filmem roku 2006 a vidělo jí přes 2 miliony diváků. Tuto spolupráci na scénáři s Lucií Konášovou si mladý režisér velmi chválil. Pro sebe si vyhradil pouze “autorské právo“ na “církevní“ vtípky, které ve filmu zazněly (sám je totiž praktikujícím katolíkem.) Jiří Strach se dnes cítí být více režisérem, než hercem. Před kameru se poprvé se postavil ve filmu Drahomíry Králové “Vyhrávat potichu“. Absolvoval tehdy několik kol konkurzu, ale na hlavní role “nedosáhl“. Režisérka mu nakonec svěřila epizodní roli „druhého akvaristy“. Přesto mu to prý otevřelo dveře k filmu a mohl si zahrát i v působivém Kachyňově snímku “Smrt krásných srnců“. „Byl jsem hezký chlapec, velký uši, modrý oči“, podotkl náš host, který si nyní děti do svých filmů sám vybírá. A podle jakého klíče? „Je důležité, aby se dítě nestydělo a bylo i trošku drzé. Kromě fotogeničnosti musí mít v sobě i zárodek hereckého talentu“, vysvětlil Zuzaně Burešové. Sám dnes hraje už velmi sporadicky. Před kameru chodí jen když některý z kolegů potřebuje malou roli, které se „špatně obsazují, protože velcí herci nechtějí „čurdy“. Každopádně považuje za výhodu stoupnout si nejprve před kameru a až poté za ní.
„Při příjezdu mne čekalo příjemné překvapení, odhalení busty Karla Zemana“ řekl nám v úterním rozhovoru herec Národního divadla v Praze a prezident herecké asociace Václav Postránecký, který byl také hostem zlínského festivalu. Všichni si jej pamatujeme hlavně z nejúspěšnějšího filmu všech dob “S tebou mě baví svět“ po boku Júliuse Satinského a Pavla Nového. A jak se dívá na současnou filmovou tvorbu pro děti? „Škoda je jen jedna, a to, že se dětských filmů točí tak málo. Mrzí mě to, protože tohle byla disciplína, se kterou jsme měli velký úspěch po celém světě.“ V. Postránecký také rád také vzpomíná na svou spolupráci s režisérkou Marií Poledňákovou: „Práce s ní je služba jedné vědmě české komedie“, řekl s úsměvem. Do divadla se “zamiloval“ už v útlém mládí, kdy ochotničil a byl členem rozhlasového Dismanova dětského souboru. Začínal v Liberci a pak vystřídal angažmá v různých divadlech. Členem činohry naší “zlaté kapličky“ je od r. 1979. Na svém “kontě“ má nepřeberné množství divácky úspěšných filmových a divadelních rolí.
Michael Dymek, dříve dětský herec, dnes manažer, tanečník, manžel a tatínek... byl hostem Zuzany Burešové a středečního Host do domu. Samozřejmě nás zajímalo jak se dětské hvězdě "žije a žilo". Pro film "Páni kluci" jej objevil režisér Zdeněk Zelenka, pracující v té době jako pomocný asistent režie. Chodíval tenkrát po školách a hledal "charaktery" hodící se do připravovaného filmu. M. Dymek se stal "tím vyvoleným", kdo v početné konkurenci několik set dětí uspěl. Vzpomínal na náročné natáčení a prozradil, že jej na ulici lidé poznávají ještě dnes, a to byl film dokončen v roce 1975. Samozřejmě, že jsme se dotkli i současnosti, dozvěděli se, jak vypadal jeho život v emigraci i současná kariéra manažera zahraniční společnosti. Bohužel naše společné chvíle byly rušeny rozvodněnou řekou Dřevnicí, která zřejmě rozkolísala i technickou kvalitu přenosových linek na trase Zlín - Praha, za což se posluchačům dodatečně omlouváme. (Pozn. redakce: V každém případě se v našem hostu nezapřeli herecké kvality a celou, nepříjemnou situaci bravurně zvládl.)
Scénáristu a režiséra Zdeňka Zelenku není třeba příliš představovat. Mezi jeho nejslavnější filmy patří Nesmrtelná teta nebo Freonový duch, který byl zároveň prvním snímkem, se kterým se zúčastnil Zlínského festivalu v roce 1990. Vladimír Kroc s ním ale samozřejmě hovořil na festivalu letošním. V rozhovoru jsme se věnovali např. novému seriálu ČT "Ach, ty vraždy!", kde si hlavní roli vyšetřovatelky zahrála herečka Jiřina Bohdalová. Nejlepší škola "profesního života" pro něj bylo "nahlížet pod ruce" režiséru Jaroslavu Papouškovi. Film je totiž prý "výroba", a tu se člověk musínaučit. Dozvěděli jsme se i jak v praxi vypadá práce pomocného režiséra, i jak probíhá výběr postav do jeho filmů. Co je u Zdeňka Zelenky netradiční, sám píše scénáře, které pak režíruje. "To co si špatně napíše si musí inatočit", řekl. Podle něj je ale také škoda, že dnešní začínající filmaři již nezažijí "funkční" Barrandov, který představovalvynikající studiový systém. Dozvěděli jsme se i jak se po dobu jeho praxe změnila technologie výroby filmu nebo jak se dívá na velikána českého filmu Karla Zemana. Více si poslechněte sami ...
V pátek jsme přivítali další zajímavou osobnost, filmového a televizního režiséra Milana Cieslara. Po studiu na Střední průmyslové škole filmové v Čimelicích přešel na pražskou FAMU, kterou dokončil v roce 1984. Následoval rok vojenské služby a po ní začal pracovat ve Filmovém studiu na Barrandově nejprve jako pomocný režisér. Po roce 1989 v důsledku společenských změn a privatizace Filmového studia Barrandov byl nucen odejít a pracovat jako umělec na volné noze a posléze i jako mediální podnikatel. Filmoví diváci znají jeho snímky “Duše jako kaviár“, “Krev zmizelého“ a “To horké léto v Marienbadu“. Pohádky a filmy pro mládež má rád a sám prý na nich vyrůstal. Točit je začal i kvůli svým vlastním dětem. V televizi režíroval pohádky jako např. “O ječmínkovi“ a “Jabloňová panna“. Záměr natočit pohádku “Dešťová víla“, kterou nyní dokončil, vznikl před 7 lety. „Byl to běh na dlouhou trať a problémy byly hlavně ekonomického rázu“. Režisér zastává názor, že dětské filmy jsou důležité a měly by být subvencovány. „Pohádky člověka formují a mělo by se do nich investovat. Dnešní počítačové hry jsou pouze jejich náhražkou“, řekl Zuzaně Burešové.
Použít můžete tuto diskusi (hned pod článkem) nebo náš e-mail: ZDE.
NEZAPOMEŇTE, ŽE
Od února 2010, resp. poprvé od posledního lednového víkendu (30.1.- 31.1.), najdou návštěvníci internetových stránek Českého rozhlasu 2 - Praha EXKLUZIVNĚ, a to v našem Rádiu na přání, rozhlasové hry (ne 20:05), četby na pokračování (po - pá 22:05), pohádky skřítka Hajaji (denně 19:00), sobotní Hry pro děti a jejich rodiče (so 13:05) nebo Nedělní pohádky (ne 13:05)!!! Tyto pořady jsou zde publikovány ale pouze ve streamu, tedy pouze k poslechu (!), a pouze na dobu jednoho týdne!!! Vyhověli jsme tak vašim četným prosbám a žádostem.
Stále ale nemůžeme pořady nabízet "ke stažení", tedy k "download"(!) nebo na dobu delší než jeden týden. Jsou totiž chráněny autorským zákonem.
Pevně věříme, že tuto novou službu přivítáte!
VÁŠ ČESKÝ ROZHLAS 2 - PRAHA
RÁDIO NA VLNĚ POHODY
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
