Paddleboard je pro všechny, od začátku jezdí i ženy, říká prezident České federace Stand Up Paddle Raab

12. červenec 2020

Hladiny rybníků, jezer, přehrad či řek stále častěji brázdí jezdci pádlující vestoje na plováku připomínajícím surfovací prkno. „Paddleboarding se do Česka dostal zhruba kolem roku 2009,“ připomíná prezident České federace Stand Up Paddle David Raab.

„Tehdy k nám byla dovezená první prkna. Kluci, kteří dělají windsurfing, tuto věc okoukli venku a přivezli. Pravda je, že to nebylo až s takovým zpožděním. Protože kolem roku 2000 dvě surfařské legendy Laird Hamilton a Dave Kalama v reklamě použili pádla. A od té doby se vlna zájmu o paddleboarding zvedá,“ vysvětluje.

Čtěte také

„V roce 2008 americká pobřežní stráž uznala paddleboard jako plavidlo. To pak odstartovalo závody a další věci kolem. Začalo to být přístupné široké veřejnosti. Také tomu hodně pomohly moderní materiály, různé lamináty, karbony i materiály, které umožňují vyrábět nafukovací paddleboardy,“ popisuje.

„Ty první paddleboardy byly skutečně ze dřeva. Říkáme jim stejně jako surfaři prkno, někdo familiárně fošna,“ dodává.

Sport nebo zábava?

Je paddleboarding sport nebo spíš zábava? „My v tom neděláme dělítko. I když pořádáme soutěže, sérii českého poháru, máme kategorie pro hobíky, čímž myslíme lidi, kteří jdou okolo a zaujme je to. Myslím, že stand-up paddleboarding je skvělá aktivita pro každého člověka, který si po práci potřebuje protáhnout a srovnat tělo. A není to nutné dělat závodně,“ říká Raab.

Čtěte také

Jízdu na paddleboardu podle něj zvládne opravdu každý. „Někdo k tomu má delší cestu, někdo přirozenou a krátkou. Nejlépe to zvládají děti, které nejsou poznamenané nějakými chybnými pohybovými vzorci. Těm to jde skvěle hned. U dospělých je vždy lepší mít někoho, kdo nás do toho sportu uvede,“ upozorňuje Raab a pokračuje:

„Nejdřív je nutné seznámit se s technikou pádlování. Vlastně ani nejde o pádlování, je to spíš blízké soupažnému pohybu na běžkách. Takže nepracují jen ruce, ale celé tělo. Pomůže nám to obecně při správném držení těla, odstraňuje různé bolesti zad,“ upozorňuje Raab s tím, že je potřeba si také pořídit správné náčiní.

Genderově vyvážené

Paddleboarding a surfování jsou velmi úzce spjaty sporty se společnou historií. „Surfová kultura vychází z Polynésie. Už z konce 18. století, kdy James Cook objevil Havaj, existují záznamy od jezuitů, kteří s ním jeli, o tom, že se tam surfovalo.“

Čtěte také

„Byla to nejen zábava a sport, ale součást kultury. Hierarchizaci měli znázorněnou tím, kdo jak měl dlouhou desku. Náčelníci měli až pětimetrové,“ popisuje Raab.

Už tehdy surfovali jak muži, tak i ženy. „To se surfingem i paddleboardingem nese dál. Holky jezdí stejně ostré soutěže jako muži,“ popisuje.

Kdy se paddleboarding odpoutal od klasického surfování? „Postupně, jak lidé používali plavidla, tak občas si rybáři, benátští gondoliéři nebo i náš převozník na Sázavě stoupli do těch svých plavidel a najednou stáli…“ myslí si Raab.

Pořád nás není dost

Jsou Češi náruživí vodáci? „Říkáme to o sobě. Pravda je, že tady máme přívětivé řeky, teplé a bezpečné. Takže to každý může zkusit. Například v Rakousku jsou vody ledové, jsou tam daleko dravější řeky.“

Čtěte také

V Česku podle něj také nejsou hladiny pořád zaplněné lidmi. „Což bylo skvělé i v období pandemie, kdy lidé nevěděli kam se jít sportovně vyžít. Na paddleboardech jsme mohli dál na řekách či jezerech jezdit a skoro nikoho jsme tam nepotkali. Skvělé ale je, když to děláte ve skupině. Myslím, že pořád nás není dost,“ míní David Raab.

Za jak dlouho se paddleboarding dostane na olympiádu? V jakých disciplínách se na paddleboardu soutěží? Které řeky či jezera v Česku jsou pro paddleboarding nejatraktivnější? Nejen na tyto otázky odpověděl Naděždě Hávové.

Spustit audio

Související