Hospodářský vývoj ČR a přibližování se k EU

17. červenec 2002

Potenciál hospodářského růstu až o 6 % ročně spatřuje v české ekonomice prof.Jan Švejnar a není zdaleka sám, přesto se nůžky mezi možnostmi a realitou začínají spíše rozevírat, než aby se zavíraly. Ministerstvo financí se loni při tvorbě rozpočtu na letošní rok opíralo o tehdejší víc než 3 % růst a vycházelo z odhadu hospodářského růstu mezi 3-4 % .

První číslo, které je letos k dispozici svědčí o tom, že úředníci zřejmě propadli přehnanému optimismu. Ve skutečnosti se totiž zvýšil HDP v prvním čtvrtletí tohoto roku meziročně jen o 2,5 % a to ještě především díky tomu, že rostla spotřeba domácností. To by samo o sobě nebylo nic negativního, kdyby ovšem spotřeba domácností rostla především proto, že si lidé víc vydělávají. Podle analytiků společnosti Patria Finance je však zřejmé, že rychleji, než platy rostly v prvních třech měsících letošního roku transfery v podobě sociálních dávek a to meziročně skoro o 7 % , růst mezd naproti tomu dosahoval jen 4,6 % .

Za uplynulé čtyři roky vlády sociálních demokratů rostly sociální dávky v procentuální relaci s příjmy s výjimkou loňska každoročně a zvyšovaly se mnohem víc, než jenom o míru inflace. Kdyby se byly zvyšovaly jenom o inflaci, ušetřil by státní rozpočet v letech 1999-2001 celkem 71 miliard korun, současně by se ale ovšem snížil i růst HDP. Existují však ještě další složky, kterými lze růst HDP popohnat: k nim patřily v první čtvrtině letošního roku například nákupy bitevních letounů L-159 ministerstvem obrany.

Bez štědré sociální politiky a zbrojních investic vypočítali analytici - by česká ekonomika rostla v prvním čtvrtletí tohoto roku nikoli o 2,5 % , nýbrž jenom o 2/3 pouhého jednoho procenta. Současný růst spotřeby domácností je tak podle této analýzy v podstatě životem na dvojí dluh: jednak lidé utrácejí své úspory a zadlužují se u bank a za druhé financuje jejich spotřební výdaje vláda přes sociální dávky, ovšem za cenu růstu deficitu státního rozpočtu a prohlubování státního dluhu.

Vzhledem ke struktuře růstu HDP je tedy český růst mnohem zranitelnější, než se na první pohled zdá. Přesto hodlá současná vládní koalice v podstatě pokračovat v dosavadním trendu, nastoupeném za menšinové vlády sociální demokracie. Teprve na konci právě započatého volebního období má být státní dluh o procento menší než dnes.

Mezitím se má ale deficit státního rozpočtu naopak zvyšovat a to podle nového ministra financí Sobotky s pravděpodobnou kulminací v r.2004 , kdy by měl schodek činit až 200 miliard. Veřejný dluh by se tou dobou mohl pohybovat kolem 500 miliard a jenom splácení jeho úroků by vzrostlo z nynějších 23 miliard na dvojnásobek.

Takový vývoj státního rozpočtu představuje nepochybně hlavní hrozbu české ekonomice a je evidentní překážkou jejího zdravého růstu. Ten by byl žádoucí už proto, že Česko by mělo v příštích letech v rámci evropské integrace začít rychleji dohánět bohatší západoevropské země, zatím totiž tvoří výkon české ekonomiky na obyvatele pořád jen 60 % průměru EU. Ostatní středoevropské kandidátské země jsou na tom s výjimkou Slovinska pořád ještě o něco hůř, ale u nich se tyto nůžky narozdíl od Česka soustavně zavírají.

I kdybychom o udávaném růstu HDP kolem 2,5 % za první čtvrtletí letošního roku nepochybovali, není to ve srovnání s ostatními reformními státy žádný skvělý výsledek. Rychleji, než v Česku rostla ekonomika nejen v Maďarsku, na Slovensku a v pobaltských zemích, nýbrž i v Rusku a v Bulharsku.

Pokud by se současné tempo růstu nezměnilo, potřebovala by ČR na dosažení průměrné hospodářské úrovně EU ještě dobrá tři desetiletí...

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.