Hospodářský rozvoj Ruska včetně exportu energetických surovin ohrožen, varuje OECD

To vše doplňuje korupce a s ní úzce spojené přežívání byrokracie, paralyzující zavádění reforem. Experti zároveň poukazují na velmi nepříznivé zdravotní a populační tendence. Alkoholismus je stále nesmírně rozšířen, a jeho následky ničí státní zdravotnictví. Rusové se dnes průměrně dožívají pouze 65ti let, což je o pět let méně než před 15ti lety a společnost rychle stárne. Rusů tak také závratným tempem ubývá a populační předpovědi hovoří o poklesu počtu obyvatel pod hranici sta miliónů během několika málo desetiletí. Putinův režim se také chová stále sebejistěji a často i agresivně v mezinárodně-politické sféře. V nejnovějším období je příkladem přerušení vysílání BBC na VKV v Ruštině v Moskvě a Petrohradě během aféry Litviněnko. V Petrohradě od 13. listopadu do 1. prosince a v Moskvě od 24. listopadu -- tedy den Litviněnkovy smrti - dodnes. Zároveň, jak si stěžoval deník "The Times" pokračuje kampaň mládežnické, Kremlem podporované organizace "Naši" proti britskému velvyslanci Brentonovi.

V ekonomické sféře se mnohé reformy nepodařilo dotáhnout do konce a ty slibované další se jaksi vytratily. Zahraniční experti také s údivem poukazují na postupné převádění strategických odvětví průmyslu zpět pod státní kontrolu a na vládní intervence v případě monopolistických surovinových koncernů. Nejlepším příkladem je státní plynařský monopol Gazprom, který se už dlouho snaží vlastnit veškeré plynovody i do zahraničí a s vládní podporou trestá za pomoci vyděračské cenové politiky ty země, které se vymykají politické kontrole Moskvy. Příklady jsou v poslední době Ukrajina či Gruzie. Podobným krokem vůči Ukrajině a Polsku je budování nového plynovodu do Německa pod Baltem místo rozšíření existujících pozemních tras. Tuto politiku - spojenou s agresivními akvizicemi podniků v bývalých zemích sovětského impéria -- se vzrůstajícím podezřením sleduje Evropská unie. Ta měla být v blízké budoucnosti na ruských dodávkách plynu i ropy závislá, ale začíná se nyní obávat případného budoucího politicky motivovaného zavírání kohoutků. Rusko si ovšem v posledních letech značně finančně polepšilo díky vysokým a donedávna rostoucím cenám ropy a plynu na světových trzích. Nyní díky tomu začíná také odmítat spolupráci se západními investory a těžařskými společnostmi, kterým v předchozích letech vděčilo za rozvoj obou odvětví. Nedávné prohlášení mluvčího prezidenta Putina Dimitrije Peskova, že Rusko už nepotřebuje zahraniční investory ani západní know-how na další zpřístupňování obrovských zásob plynu a ropy, je toho výmluvným svědectvím. Západní firmy tak mohou například odepsat finance které vynaložily na přípravu tendrů na zahájení těžby v ložisku Štokman v polární oblasti neboť Gazprom to podle Peskova zvládne sám. Co se pak týče ropy, situace je podobná, o čemž svědčí trvající spor Moskvy s firmou Shell ohledně připravované těžby na ostrově Sachalin. Rusko firmu obvinilo z porušení ekologických dohod, neboť ta údajně prostě nehodlala souhlasit s dodatečným podstatným navršením ruského podílu na rozhodování konsorcia i na výnosech z budoucí těžby. Tlak na Shell i japonské spoluinvestory vrcholí právě nyní.

Uvedené chování Moskvy, jak už řečeno, je velmi znepokojující a ke kritikům Ruska a k varováním ohledně budoucího vývoje se nyní připojila i Organizace pro Hospodářskou Spolupráci a Rozvoj, známá pod zkratkou OECD. Její nejnovější zpráva konstatuje, že strukturální reformy hospodářství značně zpomalily, avšak státní intervence v tzv. strategických sektorech těžby ropy, letectví, energetiky, automobilového průmyslu a finančnictví nabírají na intenzitě. Státní politika je stále více zaměřena nikoli na reformy, ale na utužování příkazového systému. Podíl státního vlastnictví - tedy znovu-znárodňování podniků obchodovaných na burze -- se zvýšil ze 20ti procent v roce 2003 na letošních 30 procent. V oblasti těžby ropy se už státní vlastnictví podniků zdvojnásobilo a dosáhlo 33 procent - mezi jiným i díky pohlcení firmy Jukos státním koncernem Rosněft.

OECD se také obává o funkčnost plynárenství, neboť Gazprom se prý soustřeďuje na pohlcování různých podniků v jiných sférách podnikání a krátkozrace zanedbává modernizaci těžařství i údržbu plynovodů. Absence nutných reforem plynárenství zároveň brání růstu potřebné domácí konkurence právě v době, kdy se začínají objevovat obavy o to, zda Rusko bude schopno dodržet mezinárodní smlouvy ohledně dodávek plynu. Mezinárodní agentura pro energetiku už Gazprom vyzvala, aby dodával na trhy více plynu, neboť existují odhady, že podnik v příštím roce bude schopen dodat o pět miliard kubických metrů plynu méně než stanoví kontrakty. Ruská měna bude mezitím zpevňovat a export tak bude stále více ztrácet konkurenceschopnost i trhy, už také proto, že mnohé země kvůli vysokým cenám začaly úspěšně hledat a nalézat nová ložiska plynu i ropy. Moskva by proto měla utužit fiskální politiku a rozšířit stabilizační fond i o příjmy z plynu o hlavní komodity, zdůrazňuje OECD. Musí však také začít více bojovat proti korupci, která odrazuje zahraniční podniky a radikálně zaútočit proti všeobjímající státní byrokracii ze sovětských časů, která, jak zpráva tvrdí, "nefunguje a téměř nereaguje ani na podněty veřejnosti ani politického vedení a je většinou zkorumpovaná". Pokud Rusko zároveň nezreformuje politickou správu země, včetně upevnění vlády zákona a právního státu a občanské společnosti s nezávislými médii, těžko se podaří ty ostatní reformy a Rusko podle zprávy OECD čeká hospodářský propad a politický chaos. Zpráva je tedy varováním i pro západní investory a podnikatele, zejména ty v Evropské unii.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .