Hospodářská komora vítá snížení odvodů OSVČ. „Zaměstnanci platí mnohem vyšší daně,“ namítá ekonom

Paní Krejčiříková, je to dobře, že se osobám samostatně výdělečně činným snižují odvody na sociální pojistné na loňskou úroveň?

Zuzana Krejčiříková: Z pozice zástupkyně Hospodářské komory nikoho nepřekvapí, že řeknu: Ano, je to dobře, protože přece jenom 70 procent ekonomických subjektů jsou osoby samostatně výdělečně činné. Jsou to naši živnostníci, řemeslníci a je dobře, že se jim odvody snižují a vracejí se zpátky alespoň částečně tam, kde byly před několika lety.

Robin Maialeh: Podle mě to je jenom marginální zásah do celkově poměrně nespravedlivého systému. Z mého pohledu je to skoro jedno, protože to neřeší podstatu nespravedlností, které tu máme.

Čtěte také

Systém zdanění OSVČ je nerovný, upozorňuje Vilím. Paušální daň platí jen minimum lidí, namítá Toráč

Nebyly by, paní Krejčiříková, jiné a účelnější způsoby, jak pomoct živnostníkům, zvlášť těm s nižšími příjmy?

Krejčiříková: Problém je, že se dělají stále jenom opatření ad hoc. Vláda Petra Fialy (ODS) udělala konsolidační balíček, narýsovala postupný nárůst odvodů a teď se odvody částečně vracejí zpátky. Ale to, co my bychom chtěli, je ucelená reforma, která by systém vzala jako celek.

Neporovnávala bych živnostníky úplně se zaměstnanci, to je špatně. Každý je v jiném postavení, má jiná rizika.

My bychom chtěli ucelenou reforma, která sníží administrativní zátěž. Je pravda, že když někomu snížíte odvody o pět procent, tak by se mu možná mohlo ulevit i jinak. Třeba tou administrativní zátěží.

Zuzana Krejčiříková|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

V Hospodářské komoře děláme různé barometry a máme to vyčísleno na úplně nejmenší firmy. Administrativní zátěž je pro ně v řádu miliard. To znamená, že možná by bylo lepší OSVČ ulevit a systém zcela přepracovat. Možným základem pro to je hospodářská strategie, která nabízí určitá řešení. 

Hospodářská strategie této vlády, kabinetu Andreje Babiše (ANO)? Tam vidíte náznak takové reformy, po které by Hospodářská komora volala?

Krejčiříková: Strategie hovoří obecně o reformě celkového systému, jak odvodového, tak daňového, ale pak už neobsahuje konkrétní opatření ani zcela přesný harmonogram, jak k tomu dojde.

Stejně tak je to na trhu práce jako celku. Ve strategii máte nastíněné i zaměstnance, formy úvazků, jejich podporu, flexibilitu. To je to, co my bychom chtěli, protože trh práce a náklady na zaměstnance jsou jedna z největších položek. Takže ano, základ tam je.

Srovnání se zaměstnanci

Vrátil bych se k tomu, do jaké míry můžeme srovnávat postavení osob samostatně výdělečně činných na jedné straně a postavení zaměstnanců na straně druhé. Teď jste tady slyšel výhradu vůči takovému srovnávání, pane Maialehu, vy to ovšem srovnáváte poměrně často. Poukazujete na to, že zaměstnanci na odvodech zaplatí víc než OSVČ a že to není férové. Nejsou ale OSVČ v jiném postavení?

Maialeh: Samozřejmě jsou v jiném postavení a já tady nechci dělat „bojovou linii“ mezi OSVČ a zaměstnanci.

Je to systémový neduh. Systém umožňuje například situaci, že pokud budeme mít vysokopříjmového OSVČ do prvního pásma paušální daně, to znamená někde pod 1,5 milionu korun a práce je vykonaná v rámci zaměstnaneckého poměru, která bude ve stejné hodnotě, tak tam je tak dramatický nesoulad, že toto už není jen o kompenzaci podnikatelského rizika.

Robin Maialeh|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

Pokud si kancelářská profese OSVČ, třeba konzultant, vydělá pod 1,5 milionu korun (ročně), spadne do 60procentního výdajového paušálu. Bude v režimu paušální daně, zaplatí nově asi 110 tisíc korun jako odvod ze svých čistých příjmů. Ale zaměstnanec zaplatí přes 600 tisíc.

Pak je tady ještě složka daně z příjmu fyzických osob. Daň v případě OSVČ bude za rok činit nějakých 1200 korun v případě, že platí paušální daň. Zaměstnanec zaplatí stokrát tolik. To není odměna za podnikatelské riziko.

Zpráva Evropské komise 

Evropská komise nedávno ve své pravidelné zprávě poukázala na to, že v Česku se z jejího pohledu výrazně zdaňují, respektive zatěžují odvody nízké příjmy. A to pak právě podporuje přecházení na takzvaný švarcsystém. Máte představu, jak velký je to problém, kolika lidí se to v Česku týká?

Maialeh: Podle hrubších odhadů to může být kolem 150 tisíc lidí, kteří jsou registrovaní jako OSVČ. K tomu může přispívat v posledních letech i zpřísnění režimu dohod. Dohodáři částečně teď po nových úpravách mohou přecházet do režimu OSVČ. 

Osob samostatně výdělečně činných přibývá? A výrazně, že to může být problém?

Maialeh: Ano, přibývá. Je to nárůst, u kterého si říkáme, že zcela jistě není spojen s kreativní podnikatelskou aktivitou.

Čtěte také

Rusnok: Náš daňový systém je brzda. Demotivuje střední třídu a zároveň vytváří podivný daňový ráj

Paní Krejčiříková, váš pohled na to je jiný?

Krejčiříková: Já si úplně nemyslím, že lze říci, že přibývá OSVČ a přecházejí ze zaměstnaneckého poměru proto, aby platili nižší odvody. Já si myslím, a vidíme to nakonec i v komoře, že vzniká hodně nových řemeslníků. Lidé vidí prostor na trhu.

Je hodně zaměstnanců, kteří jdou z kanceláří na trh a zkoušejí různá řemesla, zkoušejí být OSVČ aktivně činní. A nemyslím tím aktivní ve smyslu zákona, ale myslím aktivní ve smyslu různých řemesel a poskytování služeb.

Anebo v kanceláři zůstávají, jenom přecházejí na režim OSVČ a to jsme u toho švarcsystému.

Ale z hlediska různých profesních unií, které máme, vnímáme, že i ze středních škol nastupuje hodně studentů právě do režimu OSVČ a věnují se řemeslům, protože tam vidí větší výdělek a větší příležitost.

Jsou podobné úlevy dobrou motivací pro OSVČ, nebo vytvářejí velké rozdíly mezi živnostníky a zaměstnanci? Jak daňové zatížení rozprostřít spravedlivěji? Poslechněte si celý pořad nahoře v článku.