Horská: Od politiků je velmi nezodpovědné lidem lhát, že lze mít nižší daně a stejně kvalitní stát

Výběr z daní patří hned vedle pojistného, které lze také považovat za určitou formu daně, k největšímu příjmu státního rozpočtu, ze kterého se platí provoz státu, včetně školství, zdravotnictví, policie a prakticky všech složek státu i jeho součástí.

Čtěte také

Efektivní stát? Řešení na straně výdajů nestačí, potřebujeme i reformu daňového mixu, upozorňuje Prokop

Přední čeští ekonomové ze tří renomovaných institucí – PAQ Research, Centrum veřejných financí při Univerzitě Karlově a think tank IDEA při CERGE-EI – před týdnem představili komplexní návrh změny daňového systému pod názvem Chytřejší daně.

„Důležité je, a to je ta podstata, že máme komplexní, a hlavně propočítaný návrh. Myslím si, že každý zodpovědný politik by si tu studii opravdu měl nechat přežvýkat nebo ideálně sám přečíst,“ vyzývá ekonomka Horská.

„Nevyzobávat dílčí návrhy“

Dvousetstránková analýza mimo jiné navrhuje zvýšení příjmů v dani z přidané hodnoty, omezení daňových úniků nebo například vyšší zdanění nemovitostí. Vyplatit by se podle autorů měla až polovině zaměstnanců a podnikatelům díky nižšímu zdanění práce a rychlejším odpisům investic a odpočtům na vědu a výzkum.

Lépe nastavené daně by více lidí motivovaly k práci a nikoliv k odchodu do šedé zóny nebo sociálním dávkám. Návrh také kompenzuje dopad zrušení takzvané superhrubé mzdy.

Čtěte také

Na vlastníky chudších nemovitostí více dopadá daň, říká ekonom. Pravidla si vybírají obce, tvrdí Landová z Hospodářské komory

„Nelze vyzobávat z toho návrhu jednotlivé věci, které se mohou líbit někomu, a zase jiné věci nelíbit, protože návrh je opravdu komplexní, zapadá do sebe. Tato studie navrhuje například snížení zdanění práce, o kterém jsme hodně často spolu hovořili. A hlavně zdanění práce nízkopříjmové a naopak zvýšení zdanění třeba spotřeby, ale také majetku,“ vysvětluje Horská.

Na druhou stranu hlavní ekonomka Raiffeisenbank připomíná, aby se vedla debata také o výdajové stránce rozpočtu, studie se totiž zabývá pouze příjmy. Souvisí to podle Horské s tím, jak silný si občané přejí český stát, tedy za co všechno by měl platit a o jaké služby by se měl starat.

„Mám v této zemi opravdu pocit, teď obzvlášť v předvolebním období, že neexistuje společenská shoda. Nemáme společenskou objednávku na to, jak velký stát chceme. Myslím, že je od politiků velmi nezodpovědné vytvářet iluze a lhát lidem do tváře, že lze mít nižší daně a stejně vysoký, kvalitní a široký stát. Prosím, to nejde,“ zdůrazňuje.

„Problém je struktura“

Současné daňové příjmy nestačí ani na zaplacení všech výdajů státu, ten si proto musí na svůj provoz půjčovat. Na druhou stranu Česko patří k nejméně zadluženým zemím Evropské unie.

Čtěte také

Ekonom: Úrokový šok ani výrazná změna hypotečního trhu teď lidi nečeká

Vyšší výběr daní v Česku doporučuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo Mezinárodní měnový fond. Podle ekonomky Horské je ale situace v Česku o něco komplikovanější.

„Problém českého daňového systému je jeho struktura, ne výše. Já jsem přívrženec spíše o něco menšího státu. Myslím si, že některé věci bychom od státu neměli očekávat, například záchranu v době nečekaných krizí. Ale co za mě je důležité, je struktura daní,“ přibližuje Horská.

„V současnosti opravdu nezdaňujeme chytře, zbytečně zatěžujeme práci. Potřebujeme zvýšit nepřímé daně. Kdybychom danili jinak, může to opravdu rozpumpovat, trochu rozhýbat ekonomiku, pomoci investicím, pomoci transformaci ekonomiky k vyšší přidané hodnotě, k větší motivaci k práci, k méně šedé ekonomice. Více aktivity na trhu práce, více lidí, kteří nebudou na tom šedém, černém trhu práce,“ dodává.

Jaký je v Česku rozdíl ve zdanění práce oproti zdanění osob samostatně výdělečně činných? Měla by se zavést valorizace daní? A kolik peněz by bylo možné získat bojem proti šedé ekonomice? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz ze záznamu v úvodu článku.