Hornické vdovy. Příběhy žen, kterým už chlap nevyfáral, v rozhovorech s Kamilou Hladkou
Olga, Květa, Jana, Marta, Věra, Marcela, Táňa, Ivana jsou ženy zkoušené osudem z míst, kde chlapi umírají v dolech. Ať už šlo o neštěstí v Dole Dukla v roce 1961 nebo o karvinskou havárii v roce 2015, na konci zůstaly vdovy a děti bez otců. Nejstarší vdově bylo v době, kdy s ní mluvila spisovatelka Kamila Hladká, 80 let, nejmladší 36. Ženy vyprávějí nejen své vlastní příběhy – rodinné dějiny se odvíjejí na pozadí historických proměn Československa a České republiky.
Příběhy, které Kamila Hladká v knize převyprávěla, jsou svědectvím o životě vdovy a o tom, jak ženy s odstupem času získávají nadhled nad bolestí. Zároveň jde o dobové svědectví, na pozadí „malých“ rodinných dějin vnímáme valící se „velkou“ historii, v toku času si uvědomujeme měnící se podmínky, způsob a úroveň žití.
V knize se Hladké nakonec povedlo zpracovat i ta vyprávění, která se jí původně nezdála nosná.
„Při běhání mi z paměti často vytanuly kousky, které by se daly rozpracovat, a tak jsme se s danou ženou potkaly znovu a udělaly to. Někdy to byly dlouhé hodiny rozhovorů a vyšla z toho jen malá kapitola, nikdy se ale nestalo, že bych některou z žen, která se spoluprací souhlasila, z projektu vyšoupla,“ popisuje Hladká.
Zaznamenané rozhovory se v knize Hornické vdovy stávají autentickými v ich-formě vyprávěnými příběhy osmi žen ve věku 39 až 81 let, jejichž muži zahynuli v dolech.
„Je to bytostně mé téma“
Celý svůj profesní život pomáhá Kamila Hladká na svět knihám. Vyhledává témata i autory, stará se o to, aby se texty dostaly ke čtenářům. Původně takto přemýšlela i o tématu hornictví v ostravském regionu, které po sociální i ekonomické stránce výrazným způsobem ovlivnilo tamní život.
Čtěte také
Dělala si rešerše, četla literaturu. A hledala vhodného autora. „Pak jsem ale začala projíždět kraj, zastavovala se u industriálních památek a setkala se s první vdovou. Najednou jsem se začala bát, že bych toho autora skutečně našla. Uvědomila jsem si, že je to bytostně mé téma a že ho chci napsat sama.“ A místo autora našla osm hornických vdov ochotných vyprávět.
Po dokončení publikace na podzim roku 2019 se autorce konečně splnilo velké přání: sfárat do podzemí, jako to dělali muži jejích hrdinek. Místem činu byl Důl Lazy, který se tehdy po téměř 130 letech fungování zavíral.
Kamila Hladká přiznává, že důležitým pomocníkem při tvorbě knihy jí byla schopnost dívat se na svět optikou samoty, do níž je každý člověk z podstaty vhozený, a zároveň schopností vidět věci kolem pozitivně – tak, jak ji to učil strýc, jenž byl za války totálně nasazený.
Radioknihu, jejíž předloha byla v roce 2020 nominována na cenu Magnesia Litera 2020 v kategorii Publicistika, můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
