Horko? Klíčové je udržet vodu v krajině, obhajuje Svaz obcí svůj přístup. Expertka: A co vlny veder?

Dělají česká města a obce pro ochranu svých obyvatel před vedry dost?

Radka Vladyková: Je to problém, který už je tady několik let. Obce se postupně snaží přizpůsobovat.

Přizpůsobují zásobování vodou, dlouhou dobu byly i dotační tituly na připojení měst a obcí na kapacitní vodovodym navíc některé obce jsou ve srážkových stínech. Města se snaží doplňovat veřejnou zeleň, starat se o ni a dělají mnoho opatření, která jsou na zadržování vody v krajině, která slouží k ochraně před povodněmi a pak i před suchy.

Čtěte také

Klimatická krize se dlouhodobě prohlubuje. České klima se bude podobat chorvatskému, říká meteorolog

Klíčem je udržet vodu, která u nás je, tak, aby zůstala k našemu dalšímu využití. Jsou to ale dlouhodobé projekty a mnohé jsou finančně velice náročné.

Katarína Svitková: Souhlasím s paní Vladykovou v tom smyslu, že obce investují prostředky do zeleno-modré infrastruktury, což znamená retenci vody, nakládání s dešťovkou, rozšiřování zelených ploch, výsadby stromů a podobně. Tohle to je velmi důležité.

Kde já vidím slabé místo, je řízení nebo operativní příprava na vlny veder – na ty konkrétní vlny veder, které zažíváme během této letní sezóny. Ale není to samozřejmě poprvé.

Osvícení úředníci

Jak aktivně přistupují česká města k adaptačním opatřením na zvládání změny klimatu?

Svitková: Určitě se zlepšují větší i menší města. Praha má nejen svůj klimatický plán, ale také strategii adaptace na změnu klimatu, který postupně naplňuje. To je posun správným směrem.

Když se bavíme o adaptaci, tak to jsou zelená a modrá opatření, to znamená dostat do krajiny co nejvíce zeleně, vzrostlých stromů a vody. Je to ale také dobré nakládání s vodou, zlepšit ho v rámci obcí nebo měst. Tohle tím myslíme, když mluvíme o adaptaci. Uznávám, že je to finančně velice náročná záležitost, která vyžaduje dlouhodobé plánování a dlouhodobé financování.

Čtěte také

Vedro? Chybí peníze na klimatická opatření, kritizuje Kolínská. Ministerstvo: Podpora je široká

Petra Kolínská z organizace Zelený kruh tvrdí, že adaptační plány mají jen ty samosprávy, kde jsou osvícení úředníci, a že se rozevírají nůžky mezi městy, které konají, a těmi, které se k situaci staví laxně. Paní Vladyková, vy ten pocit nemáte?

Vladyková: Řekněme si strukturu měst: nad 10 000 obyvatel je jich v České republice pouze 127. Tam jsou i velká statutární města, kterých je 27. Máme jedno jediné milionové město, a to je Praha.

Pak už máme 300tisícová města a zbytek jsou opravdu malé obce, které nejsou schopny finančně dosáhnout na velká opatření. Máme tady ale například Státní pozemkový úřad, který dělá obrovskou práci pro adaptaci, dělá opatření na zadržování vody v krajině, má i svou soutěž Žít krajinou.

Doporučuji se podívat na výsledky těchto projektů. Je to meandrování potoků, tůní, protierozní opatření... To všechno postupně přispívá k tomu, aby se v České republice zadržovala voda.

Měla by další města vytvořit vlastní adaptační plány po vzoru Prahy? Mají dost dat na to, aby je mohla efektivně zacílit? Diskutují výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková a expertka na klimatickou adaptaci měst z Institutu Europeum Katarína Svitková. Moderuje Šárka Fenyková.