Horká půda Islandu

Přitom ostrovní Island po většinu vlastní historie býval velice chudým územím, i když obsazeným hrdými lidmi. 80% obyvatel pochází původem ze šlechtických rodin středního Norska, kteří kdysi utekli před mocenskými nároky krále. 20% má předky keltského původu, ze Skotska a Irska. Tak se malý počet Seveřanů v 10. století setkal na ostrově sopek a ledovců, kde dokonce založili i lidový sněm, Althing, který existuje od roku 930 až dodnes! Ale roku 1262 se přesto Island stal norskou kolonií, stejně jako od roku 1376 zůstal dánským zámořským územím, což platilo až do roku 1944.

Islanďané v té době byli většinou chudí chovatelé ovcí a lidé, kteří se živili rybolovem a zpracováním ryb. Dánové zase byli úspěšní obchodníci, kteří dosahovali právě na potomcích Vikingů vysokých zisků. I proto byli místní obyvatelé velice rádi za nezávislost z roku 1944, kterou jim umožnili i Američané, kteří zde založili velkou vojenskou základnu v Keflavíku. Chudí Islanďané postupně začali ukazovat, jak inteligentní jsou. Začali například maximálně využívat svou přírodu, ale ekologicky. Geotermické energetické zdroje odvádějí teplo do domácností a energii do firem, vodní elektrárny zásobují elektřinou veškerý průmysl. Mnoho turistů podlehlo kouzlu mystické subpolární krajiny. Místní toho dokážou využít stejně jako vzdělanost mladých obyvatel ostrova, kteří studují po celém světě. Skvělé hudebníky typu Björk nebo Sigur Rós zná celý svět.

Před nedávnem jako by se přesto místní trollové a elfové velice naštvali. Místní vláda je sice ochotná změnit umístění silnice, když za ní přijde vědma a řekne, že si nadpřirozené síly nepřejí narušit jisté místo. Ale na druhou stranu do krásné islandské krajiny se začaly stavět obrovské hliníkárny, jedny z největších na světě, a rozšířily se i továrny na ryby. Jistá pýcha Islanďanů asi začala narůstat tak, že už to nemohlo vydržet. Napojení na trhy a banky USA se nevyplatilo, když tak ohromně zkrachovaly. Island kupodivu první půjčky získal od silného Ruska. Zatím ale Britové a Holanďané zmrazili vklady islandských bank, což jen zhoršilo situaci. S Velkou Británií vedl Island v 70. letech "rybářskou válku" o výstostné vody pro rybolov, což kdysi učinilo Island bohatším, takže i proto nervozita stoupá. Situace už je taková, že i místní Poláci a Filipínci, pracující v továrnách na ryby, se pomalu stěhují pryč. 7 000 polských pracovníků bylo na ostrově s 300 000 obyvateli jistě rozeznatelných. Avšak z ostrova se znovu stěhují i mladí obyvatelé, kteří studovali v zahraničí a 90% se jich vracelo na bohatý a velmi moderní ostrov. 40% obyvatel je mladších 25 let a díky tomu se možná stane, že ostrov kvůli nové emigraci trochu osiří. Zdá se ale, že Evropa by mohla značně pomoci, tak to místním lidem přejme.

Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.