Horečka, nateklá víčka, problémy se srdcem. Stále není jasné, které děti po covidu postihne syndrom PIMS-TS

Mezi příznaky zánětlivého syndromu patří vysoká horečka, bolest břicha, kožní vyrážka nebo i nateklá oční víčka. Takové příznaky se ovšem nemusí projevit u každého dítěte.

Přednosta Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol Jan Lebl říká, že každé takové dítě je na první pohled vážné nemocné, a pokud se syndrom nezachytí včas, může poškodit srdce.

Čtěte také

„Nejhorší je, když se vás dítě zeptá: Mami, neumřu?“ Dětí s postcovidovým syndromem v Česku přibývá

„To zánětlivé onemocnění postihuje srdeční sval, stažlivost srdečního svalu, tím pádem se snižuje efektivita práce srdce. Takže srdce přečerpává do těla méně krve, než je potřeba,“ vysvětluje Lebl.

Lékař Jan David ze stejné kliny doplňuje, že část pacientů vyžaduje i oběhovou podporu funkce srdce. „To srdeční postižení se objevuje obecně zhruba u 40 procent pacientů s diagnózou PIMS-TS,“ popisuje David.

A nějaká část těchto dětí vyžaduje i oběhovou podporu funkce srdce. „Srdíčko nefunguje tak, jak by mělo. Není to jenom snížená funkce, ale je potřeba i léková podpora, aby to srdíčko fungovalo správně. To se týká asi 20 procent dětí,“ dodává David. 

Srdíčko nefunguje tak, jak by mělo. Není to jenom snížená funkce, ale je potřeba i léková podpora.
Jan David

Multisystémový syndrom komplikuje činnost i jiných orgánů. „Může vést k rozvoji šokového stavu s nedostatečným prokrvením jednotlivých tělních orgánů a to nakonec může vyústit v selhání dalších orgánů. Zejména k selhání ledvin,“ pokračuje Lebl.

To se pak projevuje poklesem tvorby moči a postupném městnání vody v těle. A všechny tyto problémy podle přednosty Lebla bezprostředně ohrožují život pacienta.

Nevíme, které dítě PIMS postihne

Děti a adolescenti se léčí pomocí infuze imunoglobulinu a infuze kortikoidů. „Oba tyto způsoby léčby jsou zaměřené na to, aby se zasáhlo do aktivity vlastního imunitního systému. Aby se utlumila abnormálně aktivní imunitní reakce, která se v té chvíli v těle rozvíjí,“ přibližuje přednosta Lebl.

Pediatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně vydala už v prosinci 2020 doporučení, jak k léčbě syndromu PIMS-TS přistupovat.

Zřejmě ty děti budou mít nějakou genetickou vlohu, která je bude předurčovat k tomu, že mají v uvozovkách smůlu nebo větší riziko.
Jan David

Lékaři neví, proč se u některých dětí zánětlivý syndrom rozvine a u jiných nikoliv. Průběh onemocnění covid-19 nemá na rozvinutí syndromu PIMS-TS vliv.

„Zřejmě ty děti budou mít nějakou genetickou vlohu, která je bude předurčovat k tomu, že mají v uvozovkách smůlu nebo větší riziko a ten PIMS se u nich rozvine. To je samozřejmě předmětem studií, ale v současné době se přesně neví, proč a které děti PIMS rozvinou,“ říká pediatr David.

Proč děti?

Dalším předmětem studií je i to, proč se onemocnění tímto syndromem objevuje zejména u dětské populace. Podle Jana Lebla existuje teorie, že koronavirus poškodí ve střevě takzvaný zonulin, tedy látku, která spojuje buňky střevní sliznice a znemožňuje tak prostup cizorodých antigenů do okolních tkání a do krve.

Čtěte také

Covid-19 může u dětí vyvolat nebezpečný syndrom PIMS-TS. Jaké jsou příznaky a léčba?

„Pokud by koronavirus dokázal narušit ochrannou vrstvu, která mezi těmi buňkami je, tak se dostávají do krve takzvané superantigeny, což jsou látky běžně obsažené ve střevním obsahu, ale tělo je před nimi chráněno tou bariérou,“ vysvětluje přednosta Lebl.

Očkování dětí proti covidu 19 by pak mohlo podle oslovených lékařů syndrom PIMS-TS eliminovat.

„Odborné pediatrické společnosti doporučují očkování i v této dětské věkové skupině. A to z toho důvodu, že mimo vakcína vakcína zabránit rozvoji tohoto syndromu,“ zdůraňuje lékař David. „Aby se PIMS-TS u dítěte rozvinul, tak musí primárně prodělat onemocnění koronaviru.“

Doporučení k očkování dětí a adolescentů vydala Česká vakcinologická společnost v prosinci 2021, děti ve věku od 5 do 11 let je možné k vakcíně registrovat od poloviny loňského prosince.

„Když jich bude méně infikovaných, tak logicky bude mít i menší výskyt PIMS-TS,“ dodává Jan Lebl. „Očkování přes všechny výhrady a dokonce určitá zklamání, která se s ním v současné době spojují, velmi významně snižuje riziko infekce.“

Poslechněte si celou reportáž Kateřiny Vavřínové.

V souhrnu Vědy Plus se dozvíte, že uplynulo sto let od podání první inzulinové injekce. A kalifornští vědci oznámili, že „našli paralelní cestu“, jak léčit cukrovku nezávisle na inzulinu.

Jak může virtuální realita pomoci při léčbě psychických poruch? A američtí vědci vyvinuli novou metodu, jak s pomocí umělé inteligence poznat malířský styl podle tahů štětce.