HORAE PRINCIPII DE ROHAN
Víte, co byly takzvané "knihy hodinek"? V dnešní době jde o téměř zapomenutý žánr, i když se nám jich ze středověku dochovalo poměrně velké množství. Velmi zjednodušeně řečeno - byl to vlastně jakýsi návod pro středověkého člověka, jak se správně během dne modlit. A důvěrně je znal třeba Karel IV.
Vraťme se do časů, kdy byl klášterní život v myslích lidí jakýmsi předstupněm ráje. Nad knihou "hodinek" se tak mohli i ve svém světském životě ráji přiblížit. "Hodinky" byly ve své době velmi populární, jak nám svými slovy připomene Mgr. Jindřich Marek z Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR.
Poprvé se "hodinky" objevily v Paříži na francouzském dvoře, jak nám potvrdila také PhDr. Milada Studničková z Ústavu dějin umění AVČR.
Také do Českého království byly první knihy "hodinek" dovezeny. Zasloužil se o to Karel IV.
"Hodinky" Karla IV. se nám do dnešních dní bohužel nedochovaly. Ovšem z písemných pramenů víme, že kaplan dokonce z "Mariánských hodinek" učil Karla IV. číst.
I přesto, že knihy "hodinek" nenabízejí žádné velké a tajuplné příběhy, jejich osudy jsou mnohdy tajemstvími opředeny dodnes.
Jedním z takových příkladů jsou Rohanské hodinky ze Sychrova, které odpočívají v trezoru Národní knihovny ČR od roku 1951.
Podle prvních závěrů byla kniha vyrobena v severní Francii- patrně v Rouenu kolem roku 1500. Téměř celá je psána v latině, jen kalendář, který modlitbám předchází, je ve francouzštině.
Dosud nezodpovězenou otázkou pak u této knihy je, zda skutečně byla vyrobena pro rod Rohanů nebo šlo o "sériovou" výrobu. I o tom už jsme si ale povídali s PhDr. Miladou Studničkovou.
Objednavatelem "hodinek" tak nemusel být nikdo z rodu Rohanů, jak tvrdí v podstatě jen francouzské poznámky v úvodu knihy, vepsané o několik století později.
A bez zajímavosti není ani fakt, že "hodinky" nejsou kompletní. Vyříznut byl list z počátkem kajícných žalmů, který byl s největší pravděpodobností rovněž iluminovaný. Teoreticky bychom tak v budoucnu mohli tuto část objevit v nějaké soukromé nebo veřejné sbírce.
Otázek kolem Rohanských hodinek je stále mnoho. Například o iluminacích víme v podstatě jen to, že je vytvořili čtyři umělci.
Čtvrtý iluminátor pak vytvořil okrajovou výzdobu. Nechme si ale také zhodnotit kvalitu provedené práce.
A jaká bývala hodnota "hodinek" jako jsou ty Rohanské?
O Rohanských hodinkách ze Sychrova přesto všechno můžeme mluvit jako o velmi šťastné knize. Právě ji si totiž vybrali zástupci Nadace Archa 90 pro výrobu faksimile. A skutečně se nejednalo o jednoduchou práci.
Potíže museli grafici překonat i při samotném nasnímání 3D kamerou. Knihu totiž nemohli úplně otevřít a tak nasnímané fotografie museli dorovnávat až v počítači. Výroba faksimile přinesla také dva měsíce intenzivního hledání vhodných materiálů, na které bude možné knihu natisknout. Samotná vazba jedné knihy pak za využití dobových pracovních postupů trvala téměř tři dny.
Celkově bylo v 868 výtiscích použito na 110 kg emulze společně s práškovým zlatem a nutno přiznat, že výsledná práce je opravdu působivá. Své už napoví i naše fotogalerie.
Přesto je tu jedna věc, kterou můžeme tvůrcům faksimile tak trochu vytknout. I přesto, že si velký dík zaslouží každý, kdo se rozhodne oprášit lesk starých rukopisů a tisků, určitě by nebylo na škodu něco o původu originálu zjistit.
O Rohanských hodinkách ze Sychrova by se dala zjistit ještě velká řada věcí. Z rozboru textu kalendářové části - podle lokálních světců i rozboru mariánských hodinek- by se rukopis dal lépe lokalizovat. Navíc jsou francouzské prameny daleko bohatší než české a velmi často obsahují také jména iluminátorů - hlavně vedoucích malířských dílen.
Na závěr snad ještě dodejme, že Rohanské hodinky ze Sychrova jsou typickým představitelem díla své doby- tedy ideální vzorek i pro vaši představu. Doporučit vám pak můžeme také internetové stránkywww.manuscriptorium.com, kde si po zařízení práv můžete rukopis prohlédnout.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
