Hnojiva kvůli blokádě Hormuzu zdražují, hrozby nedostatkem jídla jsou ale přehnané, uklidňuje ekonom

Poukazuje přitom na to, že pro Írán je z tohoto hlediska průliv důležitější než třeba pro celou Evropskou unii, protože je v agrárních komoditách nesoběstačný a je v jeho bytostném zájmu, aby blokáda skončila.

Čtěte také

Asie je ropou předzásobená. Ale když ucítí tlak, bude ji vysávat z celého světa, varuje ekonom Hnát

Pokud by ovšem v následujících měsících pokračovala, hrozí podle Světového potravinového programu, který spadá pod OSN, nedostatek jídla ohrožující životy milionů lidí.

„To si myslím, že je přehnané. Může dojít ke zdražení, ale akutní nedostatek vylučuji. Podobné černé scénáře se objevily, když začala válka na Ukrajině, kde to mělo trochu větší opodstatnění. Ona obilnice Evropy se ale na globální produkci podílí jen 3 procenty, z toho pouze dvě třetiny vyvážejí,“ srovnává Maier.

Méně je více

Nepřekvapuje ho ani fakt, že Čína jako jeden z největších exportérů hnojiv už omezila vývoz, aby zajistila domácí spotřebu. A stejně tak Rusko, které patří k nejdůležitějším hráčům na trhu.

Čtěte také

Expert: I když konflikt s Íránem skončí, ceny ropy a plynu hned neklesnou. Investoři se budou bát

„Těžba ropy, z níž se hnojiva do značné míry vyrábějí, je v Evropě poměrně malá. Takže závislost na ruských hnojivech existuje. Ale podotýkám, že hnojiva nejsou alfou a omegou zemědělství a i s menším množstvím lze celkem vystačit,“ upřesňuje s tím, že řešením může být například využívání satelitních map a cílené hnojení jen tam, kde je to potřeba.

I někteří čeští zemědělci už přešli ze syntetických na živočišná hnojiva, expert to ale považuje za projev přirozeného ekonomického chování.

Tomáš Maier, ekonom|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

„Statková hnojiva se moc nevyužívají, i protože máme poměrně nízkou živočišnou výrobu. U nás je to méně než jedna takzvaná dobytčí jednotka, to je zhruba jedna 500kilová kráva na hektar půdy. V Dánsku nebo Nizozemsku je to třeba troj až čtyřnásobek. A ještě jedno specifikum, nejsme stát, který by nějak vydatně hnojil, ve srovnání třeba s Belgií nebo právě Nizozemskem. Naše zemědělství není zvlášť intenzivní,“ vysvětluje Maier.

Často podle něj také dochází k tomu, že se přeceňuje cenový vliv zemědělců. „Když si sedneme do hospody a objednáme si pivo za 50 korun, tak ten zemědělec z toho vidí maximálně nějakých 50 až 60 haléřů,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.