Hmyz za 100 let nevyhyne. Ale budou tu méně příjemné a méně prospěšné druhy, tvrdí entomolog

02483893.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02483893.jpeg

V České republice se vyskytuje asi 38 tisíc druhů hmyzu, ty ale v posledních letech z krajiny mizí. Stejně alarmující je situace ve světě, kde vymírají včely, motýli, čmeláci i vážky. Jejich pošty klesly za posledních 30 let v Evropě na čtvrtinu.

„Jednak nám vymírají druhy, ale i toho velmi běžného hmyzu, kterého jsme v krajině měli dostatek, rapidně ubývá,“ uvedl ve Studiu Leonardo entomolog Petr Šípek z České entomologické společnosti a Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Podle něj už nelze mluvit o přirozeném stavu. „Hmyzu je opravdu hodně a zapojuje se do všech možných interakcí. Právě jeho dramatický pokles nám něco říká o stavu krajiny kolem nás, která ztrácí svou diverzitu.“

Máme relativně štěstí, že nejsme tak daleko od Balkánského poloostrova, protože tam je stále ještě zásoba biodiverzity pro Evropu vůbec. Tato oblast ještě není zasažena intenzivním zemědělstvím, ale čase bude, takže i tam dojde k úbytku hmyzu.
Petr Šípek

„Ačkoli jako Česká republika máme velmi dobrý přehled o druzích hmyzu na našem území, přesto nejsme schopni detekovat změny na úrovni populací tak dobře... Víme ale třeba, že jsme přišli o polovinu druhů čmeláků a vymřela u nás třetina druhů motýlů.“

Počítat populace volně žijícího hmyzu je ale velice komplikované. „Nejen tím, že je nespočítáme, nepochytáme, nenajdeme, ale také je každý rok jiná sezóna a na jejím průběhu je hmyz velmi závislý.“

„Obecně můžeme říci, že gradient diverzity v rámci evropského kontinentu výrazně klesá směrem na západ spolu s intenzifikací zemědělství. Tam, kde je silné průmyslové zemědělství, klesá diverzita společenství,“ vysvětlil entomolog.

Pro střední Evropu platí, že tradiční formy zemědělství vždy podporovaly biodiverzitu. Nahrazovaly tak to, co jsme likvidovali jako lidé už v pravěku, tedy velké savce a konzumenty zelené hmoty.
Petr Šípek

Příkladem dopadu intenzivního zemědělství na hmyz je sekání polí rotační sekačkou. „Ta podle studie zničí 40 % všech sarančí. Pak se udělá balík, což zlikviduje dalších 40 % sarančat, protože ta, která přežila, najdou útočiště v posekané trávě a pak jsou slisována do balíku.“

Zprávy, které tvrdí, že za 100 let vymře všechen hmyz, ale nejsou pravdivé. „Pokud se nestane něco opravdu velmi závažného s globálním ekosystémem, tak nemůžeme přijít o všechny hmyzí druhy.“

„Totálně se změní složení hmyzích společenstvem, přijdeme o obrovské procento druhů, ale vymírání uvolní niky třeba pro jiné druhy, ale zpravidla to nebudou ty, které budeme považovat za příjemné nebo prospěšné.“

V České republice by bylo velmi záhodno snížit velikost půdních bloků, protože máme největší lány v Evropě... Velké monokultury svědčí jen malému procentu druhů... Taková krajina pak může připomínat zelenou poušť.
Petr Šípek

Na současný stav neexistuje univerzální lék. „Každý z nás by měl zachovávat diverzitu krajinných prvků. Sekejme v pásech, ne naráz. Při řezání starých stromů nechme aspoň část odumřelé hmoty na místě... Můžeme zakládat zahradní rybníčky nebo tůně, ale bez ryb, které diverzitu naopak likvidují.“

„To jsou ale řešení na malé škále. Především si musíme uvědomit, že krajina není něco samozřejmého, ale že člověk má krajinoutvornou funkci. A ne vše, co děláme, se dělá jen kvůli obživě, ale ovlivní třeba to, kde ukládá pitná voda,“ upozornil Petr Šípek.

Spustit audio
autoři: Veronika Paroulková, Ondřej Čihák|zdroj: Český rozhlas

Související