Hledáme nový význam a smysl toho, čemu pořád ještě říkáme manželství, tvrdí sexuolog Jan Zbytovský

7. únor 2022

Statistika za rok 2021 konstatuje, že oproti předchozímu roku se sice konalo více sňatků, celkem uzavřelo manželství necelých 40 000 lidí, ale i přesto je to o 8 procent méně než v roce 2019. Znamená to tedy, že se do manželství lidé až tak nehrnou. 

Psychiatr a sexuolog MUDr. Jan Zbytovský hovoří v naší radioporadně na téma manželství.

Proč podle vás lidé méně vstupují do svazku manželského?
Jednou z příčin může být, že se to mnohdy odkládá. Ještě nemáme postaveno, není ještě není dítě, nebo je první dítě, ale není na svatbu čas. Až při druhém dítěti se svazek legalizuje a ději jdou jako družičky. A to je ta lepší teda varianta, že kdy se patrněři rozhodnou pro závazný svazek.

Jednu z největších revoluci bychom mohli definovat jako medicínsko farmaceutickou. Ta přinesla hormonální antikoncepci.
MUDr. Jan Zbytovský, psychiatr a sexuolog

Zkrátka do manželství se lidé nehrnou, protože pro to není žádný zvláštní společenský ani ekonomický tlak.

Lidé tedy vstupují do manželství čím dál později?
Ano. Když už má pár dvě děti, tak je ještě ten lepší případ, než, jak gynekologové potvrdí, pokud se lidé teprve po třicítce nebo dokonce ke čtyřicítce rozhodují pro prvního potomka.

Čtěte také

Je manželství opravdu potvrzením zodpovědnosti páru? Je lepší žít v manželství než na takzvanou psí knížku?
Jednoznačně ano. Je potřeba se na to podívat z historického hlediska. Institut manželství vznikl v naší civilizaci a kultuře, nějak se vyvinul do dnešní podoby od pohanských dob, kdy stačilo, že se dva vzali za ruku a náčelník jim přidělil nějakou chýší nebo místo, kam si ji mají postavit.

Potom zejména církev chtěla mít všechno pod kontrolou, tak to bylo takové hodně sešněrované. Jenže pokračuje až k dnešku, kdy se naopak zase vše rozvolňuje. V posledním století zejména díky společenským otřesům.

Různé války a totality, to všechno na to mělo samozřejmě vliv. A potom i nadechnutí a uvolnění po změně politického systému u nás. To má vliv i na osobní život, nejen společenský.

Čtěte také

V 19. století byl jednoznačně důvod, proč mají dva lidé vstoupit do manželství a dát svazku formální stránku, především ekonomický a plus společenský. A to všechno vlastně padlo, proběhlo několik revoluci, nejen společensko válečných, tedy ozbrojených, ale i těch sociologicko psychologických.

Jednu z největších revoluci bychom mohli definovat jako medicínsko farmaceutickou, která přinesla hormonální antikoncepci. To obrovským způsobem umožnilo rozvolnění vztahů. Tohle všechno společnost valí a tlačí někam, my se snažíme na to reagovat.

Domnívám se, že se hledá nový význam a smysl toho, čemu pořád ještě říkáme manželství. Jakou tomu vlastně dáme náplň.

Pojďme se podívat na podstatu šťastného manželství.
To, kdybychom věděli. Nevíme to. Skutečně to souvisí s mnoha aspekty toho, že člověk žije s někým. Jenže to velmi záleží na kvalitě onoho soužití, jaký je ten vztah. Když budou spolu ti dva bojovat, tak to bude spíš zhoršovat jejich zdravotní stav.

Čtěte také

Na mnoha čistě fyzicky zdravotních věcech se podílí také samozřejmě udržování sexuality, které v rámci toho vztahu funguje. I když se to mění v průběhu let. Nezáleží na tom, zda spolu ti lidé žijí 50 nebo 70 let, ale jak spolu žijí, jak vypadá jejich vztah.

Kdysi ještě za bývalého režimu se pan doktor Plzák, ikona manželského poradenství, zakladatel manželských poraden v Československu, dělal výzkum, kde se snažili zjistit, jaká manželství jsou ta šťastná. A co je toho příčinou.

A vyšlo jim, že ta šťastná v uvozovkách, tady je také problém definovat samotnou šťastnost, jsou ta manželství, kde už jsou si ti partneři úplně lhostejní. Takže ten výsledek ani nepublikovali, protože to bylo tristní, a je to špatně samozřejmě. Když nastane lhostejnost, úplné vyprázdnění a ti lidé žijí jen vedle sebe, ne spolu.

Čtěte také

Je příliš mnoho proměnných. Ale jednoznačně se dá říci, že pokud je ten vztah pozitivní a harmonický, tady se opět musí definovat, co to je harmonie, ale v zásadě jakási vyváženost vztahu, že tedy oba jsou svým způsobem spokojeni a tedy šťastni. I když je to slovo, které se těžko definuje.

Ale ty modely mohou být různé, nemusí to být tak, že jeden je hlava a druhý krk. Může to být velice vyvážený vztah nebo naopak jeden partner je dominantnější, ale tomu druhému to tak vyhovuje a je šťastný a spokojený v tom vztahu. Záleží opravdu na tom, jaké dva typy osobností se sejdou.

A tak se dostáváme k tomu, že nezáleží jen na tom sexu. Ten hraje roli zejména na začátku vztahu. Jinak by nás snad ani nenapadlo se seznamovat s někým úplně cizím a ještě navíc opačného pohlaví.

Celou radioporadnu s MUDr. Janem Zbytovským o manželství si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.