Hlavní část příměří v Gaze zatím drží. Unie vyjednává o posílení humanitárních misí, říká náměstek

Jak křehké je momentálně z vašeho pohledu příměří v Gaze?

Křehké je – jako řada věcí na Blízkém východě. Ale přestože ještě ze strany Hamásu nebyly naplněny všechny podmínky příměří – to znamená, že ještě nebyla vrácena těla všech zabitých rukojmí – a přestože dochází k různým bezpečnostním konfliktům a problémům, hlavní část příměří zatím drží.

Čtěte také

Hladík: Gazané nejsou Hamás. Když lidé uvidí, že na okupovaném území se žije líp, Hamásu se zbaví

Izraelská armáda demobilizuje a situace se pomalu stabilizuje. Důležité je, že se čtvrteční jednání ministrů zahraničních věcí v Bruselu zaměří na to, jak konstruktivně přispívat k implementaci mírového plánu, jak zajistit, aby příměří vydrželo.

V Ranním Plusu jsme mluvili s politologem Jakubem Záhorou, který se zabývá Blízkým východem. Řekl nám, že podmínky příměří nejsou beze zbytku plněny ani z jedné strany. Vy jste zmínil nedostatky ze strany Hamásu. Pan Záhora mluvil také o tom, že Izrael zatím neumožňuje plný rozsah humanitární pomoci do Pásma Gazy. Toho si je česká diplomacie taky vědoma?

Toho jsme si vědomi a budeme společně s ostatními partnery v Evropské unii vyjednávat o tom, jak snižovat ty nároky, které momentálně Izrael má ohledně vstupu zboží nejen humanitární pomoci, ale bohužel i zboží dvojího užití do Gazy.

Jedná se i o otevření dalších hraničních přechodů, ale také změnu legislativy o nevládních organizacích působících v Gaze. V tomto jsme v Unii z drtivé většiny zajedno.

Eduard Hulicius (KDU-ČSL), náměstek ministra zahraničí|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Na schůzce ministrů by se mělo probírat i možné zapojení sedmadvacítky do Trumpova mírového plánu pro Pásmo Gazy. Jaké by to zapojení z pohledu české diplomacie mělo být?

Je potřeba na prvním místě říct, že v tuto chvíli v té oblasti působí dvě mise Evropské unie. Jedna je zapojena na podporu a koordinaci otázky hranic mezi Izraelem a palestinským územím. Druhá zase na podporu výcviku palestinské policie i palestinské samosprávy.

Čtěte také

Trump je pro mnoho Izraelců hrdina. Konflikt v Gaze se ale může znovu rozhořet, upozorňuje expert

Obě tyto poměrně dobře fungující mise by mohly být rozšířeny, a mohly a měly by se zapojit do činnosti toho takzvaného civilně vojenského koordinačního centra, které je jedním z klíčových pilířů toho současného vyjednávání. Tady je velký potenciál pro spojení těch primárně civilních evropských misí, které ovšem mají přesah do bezpečnostní oblasti.

O tomto se bude ve čtvrtek v Bruselu hovořit, protože důležitou součástí cesty k nějakému stabilnímu stavu je, aby tu samosprávu na palestinských územích opravdu měla palestinská samospráva. V tomto je chceme jako Evropa i Česko podporovat.

Máte informaci, jestli se končící ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (za ODS) po Radě ministrů zúčastní prvního jednání dárcovské skupiny pro Palestinu?

Myslím, že to nemá v plánu, nemá to ve svém programu. Máme k tomu také nějaké pozice, není to tak, že bychom byli proti.

Za Českou republiku říkám, že tato dárcovská skupina je jednou z několika mezivládních mezinárodních platforem – ať je organizuje OSN nebo další organizace – a že je důležité, aby všechny dárcovské aktivity byly koordinovány. Abychom se domlouvali a aby to pozitivně přispívalo k dlouhodobému míru.

Čtěte také

Na summitu o míru na Blízkém východě, kde byl i Trump, chyběl Izrael i Hamás, poukazuje Tureček

Z jakého důvodu se Česko nepodílí na této dárcovské skupině, kterou iniciovala sama Evropská komise? Z jakého důvodu tam dnes (ve čtvrtek) pan ministr asi nebude?

Myslím si, že má jiné věci v programu. Nejsem si jistý, jestli se nebude vracet hned po konci zasedání rady do Česka.

Nesouvisí to s tím, že Česko v Evropské unii platí za zemi, která se pravidelně zastává izraelského postupu, třeba i navzdory kritice zaznívající na adresu Izraele?

Ne, to rozhodně ne.