Hlásím splnění úkolu, radoval se Kaczyński z výsledku polských voleb
Polskou vládu bude s největší pravděpodobností sestavovat konzervativní strana Právo a spravedlnost. Volební odhady ukazují na její jasné vítězství. I když oficiální výsledky zatím nejsou, vládní Občanská platforma už přiznala volební porážku.
„Pane prezidente, hlásím splnění úkolu,“ prohlásil po volbách šéf polských konzervativců Jaroslaw Kaczyński.
Připomněl tak svého bratra a spoluzakladatele strany Právo a spravedlnost Lecha Kaczyńského, který ve funkci prezidenta zahynul při tragédii vládního speciálu ve Smolensku.
Vládu by však neměl sestavovat Kaczyński, ale dvaapadesátiletá Beata Szydłová, která vedla Právo a spravedlnost ve volební kampani – i když kritici o do nedávna nepříliš viditelné političce mluví jako o Kaczyńského loutce.
Strana Právo a spravedlnost bývá označovaná jako nacionalistická či konzervativní. Partaj, která má výraznou podporu katolické církve, se staví třeba proti potratům nebo proti právům homosexuálů.
Vzdor tomu, že bývá označovaná za pravicovou, je však její ekonomický program spíše levicový.
Co se týká vztahu k Evropské unii, je strana spíše euroskeptiká. „Na druhou stranu Beata Szydłová v pátek ještě během kampaně prohlásila, že pokud se stane premiérkou, tak její první cesta povede do Bruselu a že se bude snažit o to, aby Polsko lépe využívalo své pozice v rámci Evropské unie. Čili oni v žádném případě nechtějí z Evropské unie vystupovat, Evropskou unii opouštět nebo rušit,“ uvedl politolog Josef Mlejnek z FSV UK.
Evropská média si v souvislosti s polskými volbami všímají zejména velkého rozdílu mezi výsledky hlavních rivalů – podle posledních odhadů po sečtení už většiny hlasů by mohlo Právo a spravedlnost získat přes 37 procent hlasů, zatímco dosud vládnoucí Občanská platforma přes 23 procent. Čísla se však mohou ještě měnit.
Například BBC píše o „rozhodném“ a české Lidovky.cz dokonce o „drtivém“ vítězství konzervativců.
Roli zřejmě sehrála jistá únava z osmileté vlády Občanské platformy, ale i pocit řady Poláků, že z ekonomický růst země nepociťují dostatečně ve svých osobních životech.
Média si všímají i volební účasti. Ta byla pouhých 51 procent, což je na jednu stranu málo, ovšem na polské poměry se jedná spíše o vyšší průměr. V minulosti přišlo k urnám třeba i jen 40 procent voličů.