Hlásí se Polní pošta! Slavná historie armádního rozhlasu, v němž poprvé zaznělo jméno Jára Cimrman

23. leden 2015
Výstava 40T10, Armádní vysílání; Slavomil Vondrášek, vpravo Zdeněk Svěrák (1963)

Letos uplyne už 70 let od ustavení armádního rozhlasu, pozoruhodné složky Československého rozhlasu. A i když rok 1989 byl pro vojenské vysílání přelomový, neznamenal jeho konec.

Nejdřív vojáci, potom Svobodná Evropa

Armádní rozhlas byl zajímavý už tím, že ve vedení této redakce nestáli šéfredaktoři, ale velitelé – postupně od hodnosti poručíka až po plukovníka.

O velitelích této redakce nerozhodovalo vedení rozhlasu, ale Hlavní správa politické výchovy ministerstva národní obrany.

Vojáci také do vysílání dosazovali redaktory a hlasatele, a to v naprosté většině případů z řad mladých umělců a novinářů, povolaných k základní vojenské službě. A byla to jména, která měla později zvuk.

V armádním rozhlasu si „své“ odsloužili například Miloň Čepelka, Pavel Kohout, Karel Kyncl, Harry Macourek, Jiří Šebánek, Karel Šiktanc nebo Zdeněk Svěrák.

Redakce léta sídlila v legendární vile v dnešní Dykově, tehdejší Hviezdoslavově ulici na Vinohradech (později odtud vysílala česká redakce Rádia Svobodná Evropa a ještě později Český rozhlas 6).

Když přestali stačit vzorní vojáci

Až v říjnu 1956 se armádní rozhlas stal pevnou součástí struktury Československého rozhlasu – byl přičleněn k Hlavní redakci vysílání pro děti a mládež. Nic to neměnilo na tom, že celková linie vysílání i nadále vznikala na ministerstvu obrany.

Jenže poměrně vysoká koncentrace talentovaných mladých lidí v řadách redaktorů armádního rozhlasu se prostě nemohla neprojevit. Vysílání pro vojáky bylo rok od roku pestřejší, přibývaly barvité reportáže z vojenského prostředí, později i delší pásma se scénkami.

Generál Václav Prchlík měl podle pamětníků nařídit, aby Ludvík Svoboda ve svých rozhlasových vzpomínkách více mluvil o vedoucí úloze komunistické strany

Doposud poměrně nudné programy, postavené především na příbězích vzorných vojáků a vedoucí roli komunistické strany v armádě, se stávaly různorodějšími.

Najednou i pravidelný pořad Polní pošta poslouchali lidé, kterým vlastně ani nebyl určen. Podobně to bylo i s Vojenským večerníkem, který obsahoval nejen zprávy z vojenského prostředí, ale také rozhovory s vojáky, čtení z jejich dopisů i z dopisů jejich příbuzných, literární četbu a později i satiru.

Kde se narodil Jára Cimrman

S tím, jak se uvolňovaly poměry ve světě (a zdálo se, že jaderná válka v Evropě hned tak nebude), opouštělo vysílání armádní redakce vojenskou strohost – a opouštěli ho i někteří vojáci. Vždyť rozbujelý aparát armádního vysílání měl původně 40 zaměstnanců…

Odchod některých z nich umožnil nábor nových – a tak se v rozhlasu objevil například už jmenovaný Zdeněk Svěrák. S ním a se jménem Jiřího Šebánka je spojen pořad Vinárna U pavouka, vysílaný poprvé 23. prosince 1966.

Jiří Šebánek a Zdeněk Svěrák vysílali pořad Vinárna U pavouka poprvé 23. prosince 1966

Právě tam poprvé zaznělo jméno původně naivního sochaře samouka s občanským povoláním řidiče parního válce – Jaroslava Cimrmana.

Talentovaných redaktorů si brzy všimly i další rozhlasové redakce a umožnily jim uplatnit jejich mimořádný talent i jinde, než jen ve vysílání pro vojáky.

Léta sedmdesátá a osmdesátá

Jako mnohé, co přinesla „zlatá šedesátá“ léta, ani armádní vysílání nemohlo přežít nastupující normalizaci.

Rok po okupaci ze srpna 1968 došlo k výměně vedení redakce, vedoucího redaktora Slavomila Vondráška nahradil politicky „prověřený“ Bohuslav Kysilka, pověřený úkolem „normalizovat“ armádní vysílání – a to byl i signál pro Zdeňka Svěráka, Miloně Čepelku a Jiřího Šebánka sbalit kufry.

Ludvík Svoboda musel své rozhlasové vzpomínky přepracovat. Byly málo angažované

Zůstaly jen ideologicky zcela bezpečné pořady, jako například Polní pošta. Ta se vysílala ještě na počátku 90. let – to už ale v rámci Hlavní redakce armády, bezpečnosti a brannosti, která zanikla 1. dubna 1990.

„Redakce armádní tematiky vznikla pak v rámci stanice Československo. Od ledna 1993 ji nahradila armádní rubrika začleněná do stanice Radiožurnál. V roce 1995 se změnila na armádní redakci a připravovala pořad A – klub, který do určité míry nahradil Polní poštu. Vysílal se ještě v roce 2003, ale to už na stanici Praha,“ říká vedoucí Archivních a programových fondů Českého rozhlasu Eva Ješutová.

Velkým okamžikům vysílání „armádní redakce“ Českého rozhlasu se věnuje další pořad z cyklu Archiv Plus.

Kdykoli si ho poslechněte nahoře v článku nebo v iRadiu.

Co uslyšíte? Například cenzurované vzpomínky Ludvíka Svobody, vánoční vysílání z roku 1956, dokumentární pořady o bitvě na Dukle nebo o hledání skutečného tanku, který jako první přijel v květnu 1945 do Prahy – a těšit se můžete také na silvestrovské vydání Vinárny u Pavouka z roku 1966.

Spustit audio
autor: David Hertl