Hlad je horší než koronavirus, píše server katarské Al-Džazíry

9. červen 2020

Hlad je horší než koronavirus – slova jednoho súdánského automechanika se dostala až do titulku na zpravodajském serveru katarské televize Al-Džazíra. Mohamed Otman žádá vládu, aby ukončila koronavirovou karanténu a on se mohl vrátit zpátky do práce, protože jeho rodina nemá žádný jiný zdroj příjmů.

Přechodná vláda v Súdánu zavedla koronavirová opatření už skoro před dvěma měsíci. Země registruje přes 6 tisíc nakažených, přičemž na onemocnění covid-19 zemřelo přes 350 lidí. Podle súdánské vlády karanténa pomohla zastavit šíření viru, mezi obyvateli ale sílí hlasy za její ukončení.

Súdán sužuje chudoba, inflace v zemi dosahuje skoro 100 %. Stát lidem zprostředkoval peněžní a potravinovou pomoct, dostala se ale jen k 60 % obyvatel. Podle vlády se zbytek zatím nedočkal kvůli nespecifikovaným technickým problémům, jak také píše Al Džazíra.

Už i Belgie uvolňuje

Uběhly skoro tři měsíce od chvíle, kdy Belgičané mohli naposledy vyrazit do baru s přáteli a dát si jedno nebo rovnou klidně tři piva. Od tohoto týdne mohou na pivo znovu. Jak nebezpečné ale to první točené bude, ptá se zpravodajský server Politico s narážkou na další uvolňování koronavirových opatření v Belgii.

Čtěte také

Belgie vstupuje do třetí uvolňovací fáze z celkových pěti etap. Lidé se teď mohou stýkat až s deseti nejbližšími týdně, znovu se otevřely posilovny, restaurace i bary. Zavřít ale musejí nejpozději v jednu hodinu po půlnoci. Zároveň je možné opět cestovat, hranice se mají kompletně otevřít 15. června.

Belgie začala s dalším rozvolňováním díky dobré epidemiologické situaci v zemi, která překvapila i tamější vládu, píše Politico. V belgických nemocnicích se teď s onemocněním covid-19 léčí jen 700 lidí. Přitom ještě v půlce dubna jich bylo 6 tisíc. Virologové nicméně varují, že úspěch může mít krátké trvání.

Velký požár jsme zažehnali, les ale pořád doutná, prohlásil Steven Van Gucht, který předsedá vládní vědecké komisi pro řešení koronavirové krize. Metaforu zakončil slovy, že stačí jeden poryv větru, aby oheň znovu nabral plnou sílu. Politico k jeho slovům připojuje závěry nové studie univerzity v Antverpách. Ta ukázala, že protilátky proti koronaviru nemá v Belgii ani sedm procent obyvatel.

Američtí policisté zabijí za rok stovky lidí

Američtí policisté ročně zabijí skoro tisíc lidí. Píše o tom americký deník The Washington Post, který od roku 2015 sbírá data o úmrtích způsobených příslušníky policie. Počet mrtvých zůstává prý pořád stejný i přes kolísající míru trestné činnosti, změny ve vedení policie a celonárodní tlak na reformu trestního práva a toho, jak policie zakročuje.

Čtěte také

Washington Post dále vypočítává, že skoro polovina zabitých má bílou barvu pleti. Běloši tvoří 60 % populace Spojených států. Černochů zemře kulkou od policistů necelá čtvrtina, jenže v americké populaci jich je pouze 13 %. Je to nepoměr, upozorňuje americký list a připomíná smrt Afroameričana George Floyda, po níž na konci května vypukly v USA a posléze v celém světě velké protesty.

I přesto, že v USA kulkou ročně zemře na 40 tisíc lidí, jsou úmrtí spojená s výstřelem policisty poměrně vzácnou událostí, píše The Washington Post. Navíc drtivá většina těchto lidí je ozbrojená. Ve Spojených státech jsou statisíce policistů a většina z nich ze své zbraně ve službě nikdy nevystřelí.

Pravdou ale je, že i v době koronavirových opatření, kvůli kterým zůstaly miliony lidí doma, americká policie během prvního červnového týdne zabila 463 lidí, což je o 49 víc než ve stejném období loni.

Celý přehled tisku si poslechněte v audiu. Četli Martina Mašková a Ladislav Dvořák.

autoři: Matěj Skalický , lup
Spustit audio

Související