Historik umění: Svaté relikvie byly eschatologickou jistotou Karla IV.

„Relikvií může být jak kosterní pozůstatek, tak předmět, který je spojen se světcem,“ uvedl expert. „Máme celé spektrum relikvií, z nichž nejvýznamnější jsou ty pašijové, tedy spojené s utrpením Kristovým.“

S kultem relikvií se setkáváme od 4. století. „Tehdy matka císaře Konstantina objevila Svatý kříž, tedy první relikvii spojenou s utrpením Ježíše Krista. Později se ale rozšiřuje okruh na relikvie světců i Panny Marie.“

Velmi cennou relikvií byla Kristova trnová koruna. „Tu koupí získal z Byzance francouzský král Ludvík IX. a ten jednotlivé trny koruny pak věnoval různým panovníkům. Jeden dostal Přemysl Otakar II., jeden z trnů vlastnila Eliška Přemyslovna, dva trny obdržel Karel IV. od francouzského krále Jan Dobrého. Ty jsou vloženy do kříže království českého, kde jsou uloženy dodnes.“

Přesto se největší vážnosti těšil kříž Kristův. „Byl chován v Jeruzalémě. Ze dřeva kříže byly brány relikvie , které se dostaly do spojení s králi a panovníky, sám Karel IV. také vlastnil pravé dřevo kříže,“ připomněl historik.

K pašijním relikviím patří také hřeb, kterým byl Kristus přibit na kříž nebo houba, kterou byl na kříži napájen. I tyto předměty vlastnil Karel IV.

Proč se právě Karel IV. stal tak významným shromažďovatelem relikvií? „Karel IV. svaté relikvie shromažďoval za vyšším účelem.“

„Věřil v jejich posvěcující moc. Podle jednoho z církevních výkladů tam, kde budou relikvie Kristova utrpení shromážděny kompletně, tam Kristus sestoupí v den Posledního soudu. Byla to tedy jakási eschatologická jistota pro něj, jeho rodinu i pro celé české království,“ shrnul význam relikvií Jan Royt.