Historik: Rytířské legendy jsou zapsány v genotypu české kultury

30. prosinec 2016

Magazín Leonardo

Jak se stát dobrým králem? Tak zní podtitul knihy Karel a rytíři autorů ilustrátorky Renaty Fučíkové a historika Zdenka Vybírala. V knize sedmiletý Václav putuje na francouzský královský dvůr a s ním také další osoby, které mu vyprávějí po cestě rytířské legendy a balady.

„Chtěli jsme přiblížit současné generaci čtenářů epické látky ze středověku, z těch nejnižších vrstev historické paměti evropské kultury, a tato forma se nám zdála jako jedna z možných,“ uvedl v Magazínu Leonardo Zdeněk Vybíral.

Jak kniha vůbec vznikla? „Vybírala jsem 7 rytířských legend a propojovala jsem je stručným vyprávěním o malém Václavu,“ popsala ilustrátorka. „A Zdeňka Vybírala jsem požádala, aby osvětlil skutečné historické pozadí těchto legend.“

„Kniha je rodinným čtením, které bude přívětivé pro malé čtenáře, ale i pro menší děti, které také pochopí etické poselství příběhů, zatímco historické pozadí, tedy Zdeňkovy texty, jsou určené pro dospělé čtenáře,“ vysvětlila Fučíková.

Proč vzdělávali průvodci mladého českého krále na cestě do Francie legendami právě o Beowulfovi, králi Artušovi a dalších? Nebylo snad k dispozici dost českých legend?

„Způsoby chování a základní etická poselství rytířských legend, které tyto epické látky přinášely i pro české prostředí, byly hluboce zakotveny a zůstávají dodnes součástí našich představ o tom, co je to hrdinství, přátelství, obětavost a čest.“

„Většina těch příběhů, snad kromě příběhů Beowulfa, jsou zapsány hlubokým písmem v genotypu evropské kultury, a to se týká i české středověké kultury,“ upozornil historik.

Fučíková se podle vlastních slov snažila vyprávět příběh o Karlu IV. tak, aby se v něm našly dnešní děti. „Proto jsem si dovolila mírně fabulovat o těch čtyřech týdnech, kdy Václav putoval z Křivoklátu do Paříže. Snažila jsem si představit, co asi prožívá sedmileté dítě, které prožilo svůj dosavadní život vlastně v internaci,“ popsala svůj tvůrčí postup ilustrátorka.

Ta vybrala Václavovy průvodce na cestě tak, aby dokázali mladému chlapci vyprávět tyto výrazné příběhy. „Příběhy, kterými tohoto kluka kultivují a připravují ho na něco velkého, co ho čeká.“

„V samotném příběhu pro děti ta historická pravděpodobnost není důležitá. Důležité je to etické poselství. Tak jako tyto příběhy měly být vzorem pro tehdejšího budoucího panovníka, měly by být vzorem i pro dnešní děti,“ shrnula Renata Fučíková.