Historik Rákosník: Putin se Západem obchodoval, aby s ním mohl válčit. Nikdy se tím zvlášť netajil
Rusko od invaze na Ukrajinu, která nyní trvá víc než měsíc, neodradily sankce, ani krachující obchod se západními zeměmi. „Říká se, že když hranice nepřestupuje zboží, tak je překračují armády. To je legendární heslo liberála Frédérica Bastiata a do jisté míry je to pravda. Ale zdaleka ne stoprocentně,“ vysvětluje odborník na hospodářské dějiny Jakub Rákosník.
Připomíná, že v éře globálního obchodu, který se rozvíjí posledních pět staletí, spolu státy zejména v 16. až 18. století obchodovaly proto, aby mohly válčit. „Nikdy se tím nijak zvlášť netajilo. Celá éra Vladimira Putina o tom svědčí,“ soudí historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
„Kdyby ten obchod byl orientován na růst domácího blahobytu, taky ruská domácí hospodářská politika by vypadala úplně jinak. Putin pokračuje v linii tradičních merkantilistických impérií raného novověku.“
Pokud by převládly snahy udělat z Ruska globálního vyděděnce, tak se z něj nestane přátelská velmoc. Naopak bude ještě agresivnější.
Jakub Rákosník
V době pandemie koronaviru se ukázalo, že snaha o soběstačnost je ekonomy právem vysmívaná jako neefektivní, ovšem jen pokud fungují globální dodavatelské řetězce. Jakmile se začnou rozpadat, je pro státy naopak důležité, aby byly soběstačné a zajistily si tak bezpečnost.
Čtěte také
Rákosník varuje před tím, aby se Západ snažil Rusko do budoucna dlouhodobě izolovat. V této souvislosti uvádí příklad proměny Německa, z něhož se navzdory historii imperialismu a nacionalismu ve druhé polovině 20. století stala standardní demokracie.
„Pokud by převládly snahy udělat z Ruska globálního vyděděnce, tak se z něj nestane přátelská velmoc, naopak bude ještě agresivnější a nenávist k Západu to jen posílí. Inspirací může být Německo po první světové válce. Netrvalo ani dvacet let a vypukla nová válka,“ připomíná.
Protichůdná dobra
Lídři Evropské unie se na summitu shodli na vytvoření fondů pro poválečnou obnovu Ukrajiny. Ty by podle některých politiků měly napodobit Marshallův plán, který po druhé světové válce pomohl obnovit západní Evropu.
Čtěte také
Podle Rákosníka je takové srovnání dobrou reklamou a mohlo by jít o oboustranně výhodné řešení. Zároveň ale upozorňuje na to, že Ukrajina bude mít specifické problémy, například pokud jde o nedostatek pracovních sil. A s tím se navíc potýkají i unijní země, které si budou chtít ukrajinské pracovníky udržet.
„Jsou to taková dvě dobra, která jdou proti sobě, a dost těžko se mezi nimi bude hledat kompromis. Bude to politické rozhodnutí, protože tohle v principu nelze rozhodnout dobře,“ podotýká.
Do Česka dosud před válkou uprchlo na 300 tisíc Ukrajinců a podle Rákosníka bychom se měli připravit na to, že jejich pobyt bude dlouhodobější. Je proto třeba přijít s plánem integrace, jinak vzniknou dvě segregované populace, které se začnou vzájemně nenávidět.
Můžeme ještě v Česku prožít zlatá dvacátá léta, která Jakub Rákosník předpovídal počátkem tohoto roku? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Daniel Kroupa: Ideologie velkého Ruska
Ruská federace delší dobu splňuje znaky fašistického režimu. Přesto si veřejnost až do války proti Ukrajině myslela, že s ní můžeme mít normální vztahy.
-
Jsou sankce efektivní? Diktatury s nimi dokáží existovat, upozorňuje německý ekonom
U známých případů užití sankcí existují jen omezené důkazy o jejich efektivnosti. Příkladem může být Kuba, kterou Spojené státy ekonomicky svazují už od konce 50. let.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
