Historička: K Jindřichu Korutanskému se historiografie zachovala ošklivě. Mohl stabilizovat ekonomiku

Jeho špatná pověst se tak nespravedlivě táhne dějinami už od 14. století a jeho údajným – absurdním – prohřeškem mělo být i to, že byl cizincem.

Za posledního Přemyslovce Václava III. se stal správcem země, zároveň byl i jeho švagrem – manželem Anny Přemyslovny, a dokonce ho dvakrát zvolili králem. Ovšem doba jeho kralování by se dala počítat na měsíce a v jednom období vládli dokonce panovníci dva.

Nástupnictví žen?

Všechno to začalo rokem 1306, kdy byl v Olomouci zavražděn Václav III. a bylo třeba zajistit panovníka. Předchozí léta za panování Václava II. podle hosta pořadu historičky Evy Doležalové přinesla rozkvět českého státu, který byl založený na důlním podnikání.

Čtěte také

Byla Zlatá bula sicilská zásadním předělem naší historie? Ano, dokonce natřikrát, odpovídá historička

„Těžba stříbrné rudy v Jihlavě a Kutné Hoře tak postavila ekonomiku, která byla lákavá a uvolněný panovnický trůn se stal dráždivým bodem evropské politiky,“ vysvětluje.

Zároveň, jak víme, nebyl mužský nástupce, zůstaly pouze ženy Přemyslovny, a přestože byla dokumenty jako Zlatá bula sicilská zaručena nástupnická linie i pro ženy, nebylo to tak jednoduché.

Tříbení pozic

Na podzim roku 1306 zemský sněm zvolil za panovníka Jindřicha Korutanského, ovšem do celé situace vstupuje jako protivník Rudolf Habsburský, jehož otec Albrecht byl římským králem. Zemský sněm tak volí o několik let později panovníka znovu, tentokrát Rudolfa Habsburského.  

Čtěte také

Eliška Přemyslovna byla ctižádostivá, ne jenom oběť své doby, říká historička Lenka Bobková

Jak a proč tak rychle někteří volitelé měnili své názory a postoje, přesně nevíme, ale pohledem současné politiky si jistě umíme odpovědět.

„Tehdy se jednoznačně tříbí pozice jak české šlechty, tak bohatých měšťanů, a tyto dvě skupiny se začaly zajímat o ujasnění jejich podílu na vládě,“ vysvětluje historička a popisuje další okolnosti tehdejšího období: 

„Země byla rozštěpená a vypuklo něco jako zemská válka. A pak u Horažďovic umírá nový český král Rudolf a otevírá se tak znovu cesta pro Korutance.“ Zajímavostí bezpochyby je, že ani jeden z těchto dvou králů nebyl korunován.

Nedostal prostor

I když poté roku 1310 na český trůn nastoupil Jan Lucemburský – manžel Elišky Přemyslovny, tak Jindřich Korutanský až do své smrti užíval titul českého krále. Ovšem české země už šly svou vlastní cestou s Lucemburskou dynastií v čele.

Čtěte také

Jan Lucemburský – král cizinec, nebo obratný diplomat, který předběhl svou dobu?

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy – jestli se Jindřich Korutanský byl otloukánkem naší historie nespravedlivě, host pořadu historička Eva Doležalová odpovídá:

„Nebyl, historiografie se k němu zachovala velmi ošklivě. Byl nenáviděným králem cizincem a domácí prostředí preferovalo jinou volbu. V současné době je snahou historiografie očistit tohoto panovníka, i jako člověka, který by možná dokázal stabilizovat ekonomiku, ale nedostal k tomu prostor.“

Poslechněte si celý pořad Jak to bylo doopravdy.