Hirošima a její podivné stíny. Před 75 lety dopadla na japonské město atomová bomba
Svržení atomové bomby na japonskou Hirošimu před 75 lety, 6. srpna 1945, je dodnes výstražným mementem pro lidstvo.
Čtěte také
Tragédie obyčejných lidí z Hirošimy a Nagasaki však byla opakovaně zneužívána „táborem míru a socialismu“ k útokům na americké (či obecně „západní“) imperialisty, zpravidla pochopitelně „hnusné“.
Zásadním dokumentem o stavu japonské společnosti na samotném konci války je Deník z Hirošimy japonského lékaře Mičihiko Hačiji. Jde o autentické záznamy, které začínají 6. srpna a končí 30. září 1945.
Čtěte také
Zápisky jsou velmi syrové a doktor Hačija, který po ozáření ležel ve své nemocnici nejprve jako pacient, zde zachycuje i válečnické přeformátování japonské společnosti: Japonsko samotné začalo válčit již ve třicátých letech v Číně, tedy několik let před vypuknutím války v Evropě.
Zachycuje například nadšení zraněných a zdeptaných lidí několik dní po hirošimském výbuchu, kdy se podle fámy, kterou do nemocnice donesl kdosi zvenčí, radují nad „japonským jaderným útokem na Los Angeles, San Francisco a San Diego“.
Odvaha doktora Hačiji tuto pasáž v deníku ponechat velmi posiluje hodnotu a autentičnost těchto záznamů a současně ilustruje dlouhodobé válečné naladění japonské společnosti.
V pořadu Archivu Plus, který měl premiéru v roce 2013, uslyšíte ukázku z deníku Mičihiko Hačiji, propagandistické komentáře k hirošimské tragédii, zajímavosti k historii objevení radioaktivity i k mírovému využití jaderné technologie, ukázky z projevů na Světovém shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, které proběhlo v roce 1983 v Praze, a v závěru pak autentická svědectví o důsledcích černobylské tragédie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.