Hirošima a její podivné stíny

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02293404.jpeg

6. srpna 1945 Den Hirošimy - první válečné použití jaderné zbraně. Svržení atomové bomby na japonskou Hirošimu je dodnes výstražným mementem pro lidstvo.

Japonsko bylo v srpnu 1945 posledním bojujícím státem Osy, válka v Asii stále ještě nebyla u konce. Svržení atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki výrazně urychlilo konec druhé světové války, konkrétní průběh akce je dodnes zdrojem polemik.

Tragédie obyčejných lidí z Hirošimy (a samozřejmě i z Nagasaki) však byla opakovaně zneužívána "táborem míru a socialismu" k útokům na americké (či obecně "západní") imperialisty, zpravidla pochopitelně "hnusné".

Zásadním dokumentem o stavu japonské společnosti na samotném konci války je Deník z Hirošimy japonského lékaře Mičihiko Hačiji. Jde o autentické záznamy, které začínají 6. srpna a končí 30. září 1945.

Zápisky jsou velmi syrové a doktor Hačija (který po ozáření ležel ve své nemocnici nejprve jako pacient) zde zachycuje i válečnické přeformátování japonské společnosti - Japonsko samotné začalo válčit již ve třicátých letech v Číně, tedy několik let před vypuknutím války v Evropě. Zachycuje například nadšení zraněných a zdeptaných lidí několik dní po hirošimském výbuchu, kdy se podle fámy, kterou do nemocnice donesl kdosi zvenčí, radují nad "japonským jaderným útokem na Los Angeles, San Francisco a San Diego".

Odvaha doktora Hačiji tuto pasáž v deníku ponechat velmi posiluje hodnotu a autentičnost těchto záznamů a současně ilustruje dlouhodobé válečné naladění japonské společnosti.

V pořadu uslyšíte ukázku z deníku Mičihiko Hačiji, propagandistické komentáře k hirošimské tragédii, zajímavosti k historii objevení radioaktivity i k mírovému využití jaderné technologie, ukázky z projevů na "Světovém shromáždění za mír a život, proti jaderné válce", které proběhlo v roce 1983 v Praze a v závěru pak autentická svědectví o důsledcích černobylské tragédie.