Hirošima a její podivné stíny. Před 75 lety dopadla na japonské město atomová bomba

6. srpen 2020

Svržení atomové bomby na japonskou Hirošimu před 75 lety, 6. srpna 1945, je dodnes výstražným mementem pro lidstvo.

Čtěte také

Japonsko bylo v srpnu 1945 posledním bojujícím státem Osy, válka v Asii stále ještě nebyla u konce. Svržení atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki výrazně urychlilo konec druhé světové války. Konkrétní průběh akce je dodnes zdrojem polemik.

Tragédie obyčejných lidí z Hirošimy a Nagasaki však byla opakovaně zneužívána „táborem míru a socialismu“ k útokům na americké (či obecně „západní“) imperialisty, zpravidla pochopitelně „hnusné“.

Zásadním dokumentem o stavu japonské společnosti na samotném konci války je Deník z Hirošimy japonského lékaře Mičihiko Hačiji. Jde o autentické záznamy, které začínají 6. srpna a končí 30. září 1945.

Čtěte také

Zápisky jsou velmi syrové a doktor Hačija, který po ozáření ležel ve své nemocnici nejprve jako pacient, zde zachycuje i válečnické přeformátování japonské společnosti:  Japonsko samotné začalo válčit již ve třicátých letech v Číně, tedy několik let před vypuknutím války v Evropě.

Zachycuje například nadšení zraněných a zdeptaných lidí několik dní po hirošimském výbuchu, kdy se podle fámy, kterou do nemocnice donesl kdosi zvenčí, radují nad „japonským jaderným útokem na Los Angeles, San Francisco a San Diego“.

Odvaha doktora Hačiji tuto pasáž v deníku ponechat velmi posiluje hodnotu a autentičnost těchto záznamů a současně ilustruje dlouhodobé válečné naladění japonské společnosti.

V pořadu Archivu Plus, který měl premiéru v roce 2013, uslyšíte ukázku z deníku Mičihiko Hačiji, propagandistické komentáře k hirošimské tragédii, zajímavosti k historii objevení radioaktivity i k mírovému využití jaderné technologie, ukázky z projevů na Světovém shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, které proběhlo v roce 1983 v Praze, a v závěru pak autentická svědectví o důsledcích černobylské tragédie.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio