Heterosexuální manželství víc ohrožuje neochota lidí se vázat než svazky gayů a leseb, věří teolog Vinš

Nedbálková připomíná, že k této společenské změně už v mnoha zemích došlo a nic výrazného či katastrofického se nestalo. „Gay a lesbické rodiny se v mnohém podobají rozvedeným rodinám, těm, které mají děti z umělého oplodnění nebo z adopcí. Tedy jiným typů rodin. Není to něco zvláštního nebo fundamentálně jiného.“

Čtěte také

Advokátka Kovářová: Návrh zákona na manželství gayů a leseb je paskvil. Udělejme to, ale kvalitně

Starokatolický kněz, judaista, teolog a překladatel Petr Jan Vinš v debatě Vertikály souhlasí, že v euroamerické, západní kultuře se podobné diskuze o rodině vedou řadu let.

„Nejdeme novou, radikální cestou. Ale v jiných částech světa takové otázky vůbec nepadají, naopak bohužel jsou často stejnopohlavní vztahy stíhány či trestány,“ připomíná.

„A právě tato rozdílnost v různých zemích světa představuje velký problém pro církevní uchopení tohoto tématu. Zejména pro církve, které nejsou omezeny na náš západní a liberální prostor, ale jsou celosvětové,“ vysvětluje teolog.

Vzroste význam závazků

Socioložka věří, že umožní-li se manželství gayům a lesbám, významně se rozšíří skupina osob žijících v manželství – a význam této instituce symbolicky vzroste. „Vede se debata, jako bychom rozhodovali, jestli takové rodiny povolíme. Ale ony už reálně existují, jsou jich stovky nebo tisíce a ty, kdo v nich žijí, trápí neukotvená právní situace.“

Čtěte také

Katolická kongregace neschvaluje požehnání homosexuálům. „Je to nedorozumění,“ říká teolog Mohelník

Dnešní společnost zažívá krizi závazků, soudí duchovní. „Lidé často dnes nevstupují do manželství proto, že je to silný závazek. U stejnopohlavních párů, které vstupují do instituce manželství vidíme, že se posiluje idea toho, že je normální vstupovat do závazku a to je pozitivní.“

„Právě krize ochoty toto učinit je to, co heterosexuální manželství ohrožuje mnohem víc než nějaké potenciální stejnopohlavní manželství,“ tvrdí Vinš.

Když vztahy nepřinášejí emoční uspokojení, lásku a štěstí, tak je dnes považováno za legitimní ze vztahu vystoupit a hledat jinde.
Kateřina Nedbálková

Nedbálková souhlasí, že krize závazku je téma, kterým se věda zabývá. „Zygmunt Bauman mluví o tom, že se proměňují motivace toho, proč lidé do svazků vůbec vstupují. Zatímco dřív to byla reprodukce majetku nebo sociálního statusu, tak dnes primárně dáme na lásku či zamilování.“

„Když tyto emoce vztahy nepřinášejí, tak je dnes považováno za legitimní z takového vztahu vystoupit a hledat emoční uspokojení, lásku a štěstí někde jinde. Mluvíme o sériové monogamii, tedy že není možné mít víc partnerů zároveň, ale je společensky přijatelné vystřídat víc partnerů v trajektorii svého života.“

Nemyslím, že by obavy, že se na manželství teď něco mění a přichází nějaká hrůza a katastrofa, byly oprávněné.
Petr Jan Vinš

Vinš dodává, že také instituce manželství se v minulosti měnila. „Důraz na onen romantický element, který vede lidi do manželství, je novodobý fenomén, protože dřív byly svazky často dohadovány rodiči nebo dohazovači. Nemyslím, že by obavy, že se na manželství teď něco mění a přichází nějaká hrůza a katastrofa, byly oprávněné.“

Vidíme to kolem

Vědkyně očekává, že bude ještě dlouho trvat, než se manželství stejnopohlavních párů stane běžnou a společensky přijatelnou normou. „Rodina je základní sociální instituce, na kterou mají lidé silný názor.“

Čtěte také

Manželství párů stejného pohlaví přinese nová práva, ale i povinnosti. Pomůže hlavně dětem, říká právnička

„Je dobré, aby si v tom lidé dělali pořádek a chápali, že něco jiného k tomu může říct sociolog, něco jiného psycholog, kněz nebo politik. A také že mezi těmito jmenovanými může být veliká různost názorů k tomuto tématu. Takže citlivá debata to bude ještě dlouho,“ předpovídá Kateřina Nedbálková.

Podle duchovního je důležité, že jsme stále častěji s tímto tématem konfrontováni nejen v teoretické rovině. „To, že vidíme kolem sebe a v kruhu svých známých ty, kteří takto žijí, často dokáže změnit názor člověka.“

„Jestliže se hýbou ledy a tito lidé začínají mít větší možnost hovořit o tom, kdo jsou a jak žijí, tak to může často změnit náhledy těch, kteří zastávali teoreticky a bez skutečné expozice tomu problému nějaké radikální a odsuzující názory,“ zdůrazňuje význam celospolečenské debaty o stejnopohlavních svazcích Petr Jan Vinš.

Poslechněte si celou debatu Vertikály, kterou moderuje Eva Hůlková.

V první části pořadu uslyšíte o náboženském pozadí izraelsko-palestinského konfliktu, o projektu Zapomenuté děti a pozveme vás na Noc kostelů. Provází Naděžda Hávová.